USA a země s nimi spřátelené uvalily na Rusko sankce. Ovšem jak to bude se zbytkem světa? Uvalí prezident Biden sankce na ty, kdo budou s Ruskem dále obchodovat? Tuto otázku si klade editor a vystudovaný ekonom Misesova Institutu, Ryan McMaken. Opírá se například o slova reportéra Jamese Pindella, podle kterého hned tři kontinenty, Asie, Afrika a Jižní Amerika, nadále s Ruskem spolupracují nebo se snaží vypadat neutrální.

Podle McMakena západní sankce Moskvu poškodí, ale nezničí, mimo jiné i proto, protože zbytek světa má v plánu s Ruskem vycházet dále, i když kvůli tomu nehodlá přímo konfrontovat Washington. Tudíž, pokud budou USA chtít Rusko izolovat, budou muset hrozit druhotnými sankcemi, které by režimy přiměly se americkými sankcemi na Rusko řídit. A to bude pro USA nákladné, jak ekonomicky, tak diplomaticky.

„Koneckonců, pokud se USA snaží vytvořit aliance a ekonomická partnerství namířené proti potenciálnímu spojení Ruska a Číny, tak ekonomicky zruinovat desítky zemí jako trest za neuposlechnutí sankcí na Rusko bude další motivovat k tomu, aby se od USA ekonomicky odštěpily a přestaly používat dolar. Zda se tak stane, nebo ne záleží na tom, jak ochotné jsou USA k šikaně třetích zemí, aby je donutily se k sankcím vůči Rusku přidat,“ říká.

McMaken podotýká, že druhotné sankce, které se uvalují na ty, kdo obchodují s těmi, na které USA uvalily přímé sankce, nejsou oblíbené. „Představte si, jak Američané reagují, když cizinci strkají nos do našich věcí,“ přibližuje situaci a dodává, že USA tyto sankce používají ve zvýšené míře už nějakou dobu.

A jak také říká, Rusko není Írán, Kuba nebo Severní Korea, se světovou ekonomikou je mnohem provázanější, a proto bude mnohem těžší ostatní země přinutit, aby s ním neobchodovaly. Jako příklad dává graf Konference OSN o obchodu a rozvoji, který ukazuje, jak moc jsou africké státy závislé na dovozu obilí z Ruska a Ukrajiny. Například lokální mocnost Egypt z více než 80 %, více než 40milionový Súdán pak ze 75 % a téměř devadesátimilionová Konžská demokratická republika asi na 68 %.

Kvůli válce na Ukrajině budou tyto státy ještě závislejší na dovozu z Ruska a sankce USA zvyšují v Africe cenu jídla poté, co lockdowny a problémy s dovozem už tak způsobily nedostatek. „Není náhoda, že skoro třetina afrických států se v OSN zdržela hlasování o rezoluci odsuzující Rusko,“ říká McMaken.

Indie pro změnu od Ruska odebírá zbraně a Rusko těží a dodává další důležité suroviny, jako například hliník, paládium, ropu nebo hnojiva. Ty dodávají do Asie, Afriky i Jižní Ameriky. Režimy v těchto zemích nebudou mít žádnou chuť se s USA pustit do křížku, ale zároveň nebudou mít chuť přerušit obchodní styky s Ruskem.

Ovšem hlavní překážkou zůstává dle McMakena Čína. Slabší státy nakonec USA mohou donutit, aby se řídily tím, co USA říkají. Bude je to ovšem stát tzv. soft power, tedy vliv, což je hlavní zdroj americké nadvlády. Ale Čínu se k poslušnosti možná ani přimět nepodaří, pokud odmítne pokusy Rusko globálně odstřihnout. A pokud jde o ekonomickou provázanost se světem, u Číny je mnohokrát větší než u Ruska, což značně ztěžuje pokusy na ni uvalit sankce.

Nicméně, Washington už Pekingu začal hrozit a na některé čínské představitele už menší sankce uvalil, ovšem se zdůvodněním, že důvodem je perzekuce Ujgurů. A Joe Biden se nechal slyšet, že Si Ťin-pchingovi už vysvětlil, jaké „následky a důsledky“ by následovaly, pokud by Čína materiálně podpořila Rusko. Republikáni v mezičase už pracují na zákonu, který by Čínu trestal za pokusy obcházet globální finanční systém. McMaken podotýká, že čínský režim si rozhodně nemůže dovolit vypadat, jako že mu USA poroučejí. „Čínský nacionalismus – v hojné míře se vyskytující ať už u vlády nebo v obyvatelstvu – prostě nedovolí Číně se podvolit sankcím, které budou připomínat ty ruské. Pokud bude Peking reagovat, USA nebudou v sankční válce s Ruskem, ale i s mnohem větší Čínou,“ konstatuje.