Ondřej Neumann dochází k závěru, že v jediných Hospodářských novinách lze na titulní straně najít informaci o protestech z předešlého dne. Lidé se 21. května bouřili na Václavském náměstí proti jmenování ministryně spravedlnosti Benešové konkrétně a proti Andreji Babišovi v čele vlády obecně.

„Premiérovy noviny MF Dnes a Lidové noviny se k věci postavily tak, jak se dalo očekávat – je to pro ně banalita… deník Právo zařadil zatím největší demonstraci proti Babišovi na stranu 2. V Deníku N o ní nenajdeme ani slovo, deník Blesk zařadil malou zprávičku na stranu 5,“ vypočítala Johana Hovorková na webu Forum24. A zamýšlí se nad důvodem, jestli jím je nekompetentnost vedení redakcí nebo snaha zakrývat, „jak se věci mají“.

Zajímavé srovnání nabídli insideři na Twitteru, kteří položili vedle sebe titulní strany MfD a Lidových novin z 21. dubna 2012 (tehdy ještě oba tituly vlastnil německý vydavatel) a 21. května 2019, kdy je řídí lidé dosazení Andrejem Babišem.

• Celá zpráva zde

„Zatímco před sedmi lety stotisícový odborářský protest proti tehdejší Nečasově vládě (a Kalouskovým reformám) dostal prostor na dvou třetinách titulních stran obou deníků, minulý týden byste informaci o 50 tisících lidí na stejném místě hledali marně,“ uvádí a dodává, že služebností lze možná vysvětlit plátky MfD a LN, ale co další tituly, které nelze obviňovat ze sympatií vůči Andreji Babišovi. Například Deník N.  

„Myslím, že více než ve zlé vůli je problém v kompetenci vedení redakcí. Živě vidím ty porady: ‚Přece nebudeme na titul dávat něco, co lidé znají z internetu a už od večera z televize,“ zamýšlí se autor. U Deníku N se do popředí dostává také argument, že uzávěrka proběhla již dříve, tedy než demonstrace začala.  

„Můžu to chápat, ale omluvou to pro mě není. Tohle dilema řeší redakce papírových novin už dlouhá léta – o čem psát v době on-line zpráv na webech? Pokud někdo chce peníze za papírový deník, nemůže rezignovat na aktuální dění,“ domnívá se autor s tím, že otvírák k demonstraci mohl být napsán již pár dní před demonstrací. Je podle něho důležité nabídnout čtenářům pohled do budoucnosti.

Na konci článku dochází k závěru, že protest na titulní stranu deníků patřil. To, že tam nebyl, pak spatřuje v nekompetentnosti vedení redakce, v rámci titulů MfD a LN rovněž nevylučuje i možnost nadbíhání Andreji Babišovi. 

Předvídání budoucích témat podle jeho soudu vyžaduje špičkové novináře. „Takže si neodpustím upozornit na fakt, že titulek MfD den po odborářské demonstraci v dubnu 2012 zněl ‚Soudný den vlády‘,“ popisuje a dodává, že tento „soudný den“ vláda přežila o více než rok. „Ani 100 tisíc lidí v ulicích s ní nehnulo. Padla až kvůli chamtivé a žárlivé šéfce premiérova kabinetu, jisté Janě Nagyové,“ připomíná. Konkrétně to bylo 17. června 2013, čtyři dny po policejní razii na Úřadu vlády. To podle něho může být ponaučením pro organizátory demonstrací proti současné vládě.