V pondělí vláda měla jednat o Hořejšího další funkci – měl se stát novým členem vládní rady pro výzkum, vývoj a inovace, vláda na svém webu potvrdila, že jeho jméno schválila. „Ano, skutečně jsem byl schválen,“ potvrdil Hořejší, který některé členy kabinetu však v poslední době kritizoval. „Nijak jsem o to neusiloval ani po tom bažil, ale ta spolupráce bude jistě užitečná,“ doplnil.

Hořejší se k pandemii koronaviru v poslední době hlasitě vyjadřuje. Stejně jako k výrokům Blatného, který v minulém týdnu uvedl, že v Česku přestala fungovat opatření proti šíření pandemie.

S tím, že opatření nefungují, Hořejší ale souhlasí: „Přestala fungovat proto, že rozsah epidemie je u nás tak velký. Vznikají ohniska, která nejsou pod kontrolou. Nefunguje ani trasování. Lidé nechodí na testování,“ sdělil, čím si vysvětluje, že tvrdé restrikce přestaly být efektivní v boji proti šíření koronaviru.

Šéf resortu zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) na pondělní tiskové konferenci uvedl, že jednal se svým rakouským protějškem, aby zjistil, proč jsou v Rakousku menší problémy s koronavirem než v Česku, když zavádíme podobná opatření. Dospěl k závěrům, že rozdíl tkví v používání FFP2 respirátorů.

Podle Hořejšího je v Česku klíčové důsledné testování. „Musí se mnohonásobně a systematicky víc testovat. Musí se odhalit co nejvíce nakažených lidí a trasovat,“ zdůraznil. Co nejvíc by se měly testovat děti ve škole a lidé v zaměstnání, ve kterých se lidí víc shlukují a nemohou nosit roušky, například v dolech. „Jsem optimista, že se to povede, vláda už na to má prostředky i antigenní testy,“ podotkl člen Iniciativy Sníh. Velký rozdíl ve srovnání situace v Česku s tou v Rakousku je podle něj i v tom, že tam lidé dodržují ustanovená opatření. „U nás to lidé záměrně sabotují, nenošením roušek protestují proti vládě a proti omezování svobod,“ sdělil molekulární imunolog, že tak činí z politického přesvědčení.

Z toho, že část občanů nebere vládní opatření vážně, viní především stát. „Stát se tváří, že je slabý, lidé toho zneužívají. Není schopen a ochoten vymáhat dodržování opatření,“ myslí si Hořejší, že by policie v takových případech měla být rozhodně důraznější.

„Lidé nařízení demonstrativně porušují, na demonstracích je k tomu vyzývají řečníci a nic se neděje. Proč taková demonstrace není rozehnaná? Nechápu to,“ rozčiloval se imunolog.

A stejně tak ukázal i na ministra Blatného, který podle něj u Václava Moravce zpochybňoval počty těžkých případů a úmrtí na nemoc covid-19. „My víme, že asi 30 procent úmrtí na covid, které my vykazujeme, je jednoznačně spojeno s covidem,“ oznámil Blatný. „Pak je ale dalších deset procent, kdy člověk zemřel např. po autonehodě, ale do statistik se zavede jako úmrtí na covid, protože v době autonehody byl pozitivní,“ řekl ministr v pořadu Otázky Václava Moravce.

„Těžko mu to mohu odpustit. Nedělá to správně. Kdyby záleželo na mně, tak by měl být vyměněn,“ řekl jednoznačně Hořejší, že i takové chování pak lidi inspiruje k nedodržování pravidel.

Misto Blatného by navrhl Petra Smejkala, hlavního epidemiologa IKEM. „Je třeba, aby na takovém postu byl člověk schopný a s konzistentními názory. Člověk, kterého by nenapadlo zpochybňovat čísla, která jsou u nás hrozná,“ řekl.

Vzhledem k tomu, že v Česku hrozí rozšíření britské mutace viru, uvítal by Hořejší tzv. wuchanský lockdown. „Dochází k zahlcení nemocnic, pokud by k němu došlo úplně, tak není jiná cesta. A pokud nezabere masivní testování, které by nás mohlo osvobodit,“ uvedl.

Nyní se debatuje o tom, zda i Česko má nakoupit ruské, případně čínské vakcíny, podle imunologa není o čem přemýšlet. „Jednoznačně bych to podpořil,“ řekl bez váhání. Nemá pochybnost o tom, zda jsou bezpečné a účinné. „Jsou na stejném principu jako ty, které byly schválené kvalitními vědci. Byly zveřejněny výsledky klinické studie o ruské i čínské vakcíně. Rozhodně bych se ničeho nebál. Nečekal bych, až to schválí evropská schvalovací agentura, stačí náš Ústav pro kontrolu léčiv. Tak jako to schválili v Maďarsku a Srbsku,“ dodal Hořejší závěrem.