V pondělí vláda měla jednat o Hořejšího další funkci – měl se stát novým členem vládní rady pro výzkum, vývoj a inovace, vláda na svém webu potvrdila, že jeho jméno schválila. „Ano, skutečně jsem byl schválen,“ potvrdil Hořejší, který některé členy kabinetu však v poslední době kritizoval. „Nijak jsem o to neusiloval ani po tom bažil, ale ta spolupráce bude jistě užitečná,“ doplnil.

Hořejší se k pandemii koronaviru v poslední době hlasitě vyjadřuje. Stejně jako k výrokům Blatného, který v minulém týdnu uvedl, že v Česku přestala fungovat opatření proti šíření pandemie.

S tím, že opatření nefungují, Hořejší ale souhlasí: „Přestala fungovat proto, že rozsah epidemie je u nás tak velký. Vznikají ohniska, která nejsou pod kontrolou. Nefunguje ani trasování. Lidé nechodí na testování,“ sdělil, čím si vysvětluje, že tvrdé restrikce přestaly být efektivní v boji proti šíření koronaviru.

Šéf resortu zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) na pondělní tiskové konferenci uvedl, že jednal se svým rakouským protějškem, aby zjistil, proč jsou v Rakousku menší problémy s koronavirem než v Česku, když zavádíme podobná opatření. Dospěl k závěrům, že rozdíl tkví v používání FFP2 respirátorů.

Podle Hořejšího je v Česku klíčové důsledné testování. „Musí se mnohonásobně a systematicky víc testovat. Musí se odhalit co nejvíce nakažených lidí a trasovat,“ zdůraznil. Co nejvíc by se měly testovat děti ve škole a lidé v zaměstnání, ve kterých se lidí víc shlukují a nemohou nosit roušky, například v dolech. „Jsem optimista, že se to povede, vláda už na to má prostředky i antigenní testy,“ podotkl člen Iniciativy Sníh. Velký rozdíl ve srovnání situace v Česku s tou v Rakousku je podle něj i v tom, že tam lidé dodržují ustanovená opatření. „U nás to lidé záměrně sabotují, nenošením roušek protestují proti vládě a proti omezování svobod,“ sdělil molekulární imunolog, že tak činí z politického přesvědčení.