„Ti lidé, kteří přicházejí do Evropy, ale před těmi teroristy naopak utíkají. A pokud vím, dosud se neobjevil jediný případ, kde by uprchlíci přímo souviseli s nějakým atentátem,“ uvedl Sokol mimo jiné.

Falešné představy v tomto směru prý nemáme jen my. „Jeden Libanonec se mě v pařížské restauraci ptal, jak můžeme žít v té strašné zemi, kde šílenec postřílel celou hospodu. Došlo mi, že myslí případ střelce z Uherského Brodu. Neměl o nás jinou zprávu, tak si myslel, že je to u nás běžné,“ svěřil se filozof s historkou z nedávné doby.

Celý text včetně audionahrávky je ZDE

Na námitku, zda naše obavy z islámu nejsou alespoň trochu opodstatněné a zda islám není náboženství, které jakoby přichází ze středověku, uvedl: „Něco na tom asi je, člověk ale nesmí všechny mohamedány strkat do jednoho pytle. Teroristé se islámem často spíše jen zaštiťují. Zatčené teroristy z Paříže zkoušeli ze znalosti islámu a ukázalo se, že nevědí nic. Byli to takoví kulturní muslimové,“ upozornil Sokol.

Venkovští imámové mohou své ovečky hecovat

Nicméně připustil, že výklad Koránu může být problematický. A to i proto, že islám nemá žádnou centrální autoritu, třeba na způsob papeže.

„Profesoři z islámských univerzit, například z Káhiry, nám jsou třeba z hlediska lidských práv velmi blízcí. ... Jenže na druhé straně jsou venkovští imámové, z nichž každý je sám sobě papežem. A může své ovečky hecovat,“ vysvětluje.

Podle Sokola islámu také chybí něco jako evropské osvícenství a pročištění od různých pověr a formalit. „Muslimové si až příliš hledí věcí jako jsou půsty, zákaz konzumace některých potravin či jednotné chování při modlitbě. Ale skutečně do hloubky to nejde,“ myslí si známý filozof.