V minulých dnech ParlamentníListy.cz informovaly o postoji profesora Jana Kysely k případnému střetu zájmů při sestavování Ústavního soudu. Právník a politolog byl předsedou poradního panelu, který prezidentu republiky doporučoval kandidáty na ústavní soudce, a zároveň má jako dlouholetý tajemník komise pro Ústavu silnou pozici v Senátu, který tyto kandidáty následně schvaluje.
O kauze se začalo mluvit poté, co soudce Robert Fremr vzdal svou kandidaturu po silné veřejné kritice a prezidentův panel byl kritizován, že jeho „kostlivce“, spočívajícího v problematických rozsudcích před rokem 1989, nedokázal odhalit.
„Za Pavlových předchůdců se o kandidátech do Ústavního soudu vedla debata při schvalování v Senátu, ale v tomto modelu se předpokládalo, že už si je proklepli u prezidenta. Když se ukázalo, že nikoliv, jde to z pohledu veřejnosti za prezidentem,“ vysvětloval pro ParlamentníListy.cz politolog Lukáš Jelínek.
Předseda panelu Kysela měl následně prezidentovi nabídnout svou rezignaci, která nebyla přijata. Veřejnou debatu o roli profesora Kysely už to ale nemohlo zastavit.
„Prezident republiky mne oslovil jako externího poradce pro ústavní otázky, přičemž do mé agendy spadla koordinace konzultačního panelu,“ vysvětloval svou roli profesor Jan Kysela pro ParlamentníListy.cz. Panel má dokončit svou činnost na podzim 2025, profesor Kysela prý neví, jestli u toho ještě bude. „O intenzivnějším zapojení do struktury KPR neuvažuji,“ ujistil.
Zajímalo nás také, zda profesor Kysela nevnímá jako střet zájmů, když v procesu výběru ústavních soudců radí prezidentovi a současně nadále působí jako ústavní expert v Senátu, který prezidentovy návrhy schvaluje. „Kdybych si připadal ve střetu zájmu, nemohl bych prezidentovu nabídku přijmout. Moji nadřízení samozřejmě o mých rolích vědí. Projednávání nominantů k Ústavnímu soudu nepatří a nikdy nepatřilo k mým senátním pracovním úkolům,“ uvedl.
Je značný prostor pro kreativitu
Na možnost střetu zájmů jsme považovali za nezbytné upozornit i proto, že v případě profesora Kysely už se několikrát o podobném podezření mluvilo. Zejména před dvěma lety, když figuroval v kauze „článek 66“, což je ustanovení Ústavy, podle kterého může být prezident republiky prohlášen nezpůsobilým k výkonu funkce. Senát žádal o aktivaci tohoto článku poté, co Miloš Zeman bezprostředně po sněmovních volbách 2021 skončil v Ústřední vojenské nemocnici.
Profesor Jan Kysela ve funkci tajemníka senátní komise pro ústavu připravoval podklady pro užití tohoto článku již několik týdnů před prezidentovou nečekanou hospitalizací. Spolupracoval se senátorem Pavlem Fischerem, který dovozoval prezidentovu nezpůsobilost z toho, že nepodpořil vládu v kauze Vrbětice.
Na schůzi komise v červnu 2021 tajemník Kysela připravil podklady mimo jiné i pro bod nazvaný „Formální, procedurální a časové aspekty projednávání návrhu podle čl. 66 ústavy“. Senátorům prezentoval výsledky své „ankety mezi experty“, ze které vyplynulo, že ústavně není zcela zřejmé, co mají být „závažné důvody bránící prezidentu republiky ve výkonu úřadu“, o kterých hovoří ústava v článku 66 a výslovně zdůraznil, že „je značný prostor pro kreativitu“.
O této možnosti profesor Kysela ještě před prezidentovou hospitalizací hovořil i v médiích. Jako důvod uvedl fakt, že prezident zrušil svou avizovanou cestu do volební místnosti.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo