Hostem pořadu Kapitola na webu Info.cz, který moderuje Jan Palička, byl přednosta hepatogastroenterologické kliniky IKEM profesor Julius Špičák. Prvním dotaz mířil na to, jak jsme zvládli nápor koronaviru. Profesor uznal, že krizi jsme zvládli velmi dobře. Na dotaz, jaké bezprostřední dopady byly na naše zdravotnictví, odpověděl Špičák: „Bezprostřední dopady byly jednak z důvodu pandemie, která paradoxně není epidemií, protože epidemie by musela v podstatě splňovat jakousi definici počtu případů, které se nakonec nestaly, takže z hlediska té pandemie se nejednalo o epidemii. Nicméně tu byly konkrétní zdravotní dopady, vyplývající z tohoto onemocnění jako takového a pak jsou tady sekundární dopady, které vyplývají z těch opatření, která byla v podstatě restriktivní,“ pověděl přednosta kliniky na IKEMu.

Celý rozhovor ZDE:

U toho onemocnění samotného známe přesné počty onemocněných, známe lehké případy, těžké případy. „Zde je třeba říci a říkám to znova a znova, že je důležitý globální zdravotní stav populace a nikoliv z toho vytáhnout jednu superdiagnózu. My jsme učinili z Covidu superdiagnózu, jako kdyby nás žádné jiné diagnózy nezajímaly. Takže denně sledujeme počet nakažených, počet mrtvých. Je to poněkud absurdní, protože i tak bychom mohli denně například sledovat počet nových karciomů prostaty,“ zkritizoval lékař. Příčinu tohoto umělého vypíchnutí koronaviru však chápe. „Takže znova. Počet úmrtí je dán, víme, že to je něco přes tři sta. Když se rozpočítá úmrtnost na jednotlivé měsíce, obecně v tomto roce a srovnáme to s průměrnou úmrtností za posledních dvacet let, tak kupodivu zjistíme, že úmrtnost v těch měsících byla nižší, takže ke zdravotní katastrofě nedošlo,“ odpověděl profesor. K tomu Palička poznamenal, že to je překvapivé vzhledem k novinovým titulkům v té době.

„Pak jsou tady ta opatření a ta opatření vedla k tomu, že se velice utlumila péče. Já mám konkrétní čísla, například čísla, na kolik v těch měsících poklesla operativa, která nemohla být jiná, že nemohla být jiná než operativa nádorů, protože střevo, žaludek, játra a slinivka se prakticky z jiných důvodů neresekuje. Ten pokles byl masivní a to zkrátka někde musí být vidět. Ty nádory zkrátka nebyly odoperovány,“ zmínil Špičák. Kromě operací byly utlumeny i diagnostická vyšetření, jejichž počet se též snížil. „Já jsem sledoval svůj obor, takže endoskopická základní diagnostika, na sto kolonoskopií, dejme tomu, připadnou dva zjištěné karcinomy. Jestliže poklesnou kolonoskopie za ty tři měsíce toho problému, co jsme měli, o tisíce, tak si můžeme spočítat počet karcinomů, které jsme nediagnostikovali,“ vysvětlil Špičák problém.

Dále se téma stočilo na úmrtí s koronavirem versus úmrtí na koronavirus. Dle Špičáka nelze spočítat, kolik lidí skutečně zemřelo na nemoc a nikoliv s ní. „Nepochybně masivně převáží oni pacienti s komplikovanými dalšími chorobami a k tomu se přidružila koronavirová infekce a k tomu ještě velký význam hrála například imobilita. Sama diagnóza není úplně vypovídající, protože i pacient s nádorem je v různé fázi onemocnění a pak jsou tady ty finální stavy, kdy jsou pacienti polymorbidní, jsou staří, jsou nehybní, jsou bez kontaktu, takže právě tito pacienti jsou tedy maximálně ohrožení a právě v tomhle segmentu byla ta mortalita nejvyšší,“ pokračoval profesor. V druhém segmentem jsou lidé s metabolickým syndromem.