„Němci jsou obrovsky zneurotizovaní kvůli své temné historii, tedy pro velký podíl na rozpoutání I. a II. světové války. Už v 19. století hlásaly nacionalistické myšlenky některé jejich velké osobnosti. Oni se proto ze studu nejprve chtěli rozpustit ve velkém evropském národu za pomoci institucí Evropské unie, ale to jim nevyšlo. Protože Francouzi a Britové si stále dost zakládají na svém původu a národních tradicích. Tak se rozhodli zničit svůj národ pomocí přijímání imigrantů. I když tam už mají víc než milion muslimských uprchlíků, chtějí asimilovat další statisíce. Samozřejmě ti lidé, kteří tam přicházejí, za to ani moc nemohou, ale Německo přirozeným způsobem rozvrátí, protože je to v nich zakořeněné, přicházejí totiž z takové kultury. Proto se většina mých příbuzných z Německa odstěhovala, stejně jako to dnes dělá značná část židovské populace žijící v Evropě, odcházejí do Spojených států a Izraele,“ uvedl na své ostravské přednášce o kořenech evropské civilizace v souvislosti s náboženstvím známý politolog, filozof a profesor Alexandr Tomský. Ten na ní také detailně rozebíral odlišnosti mezi filozofickým pojetím řecko-antického náboženství a židovského monoteismu. K aktuálním otázkám současné politiky, na které má samozřejmě velký vliv i historický vývoj jednotlivých států, došlo až v závěru besedy, v krátké diskusi.       

V Asii došlo k renesanci náboženství, zvláště pak islámu

Současná radikalizace Turecka s velkým důrazem na příklon k islámu není pro politologa Tomského žádným velkým překvapením. „Myšlenky Kemala Atatürka, zakladatele nového, moderního, sekulárního státu si vzala za své jen menší část turecké společnosti. A to především elity, inteligence a armáda. Ta se je snažila v posledních letech uchovat a bránit, o čemž svědčí i nedávno připravovaný puč proti prezidentu Erdoganovi. Mezi většinou obyčejných lidí je ale zakořeněný syndrom tureckého velikášství. Vždyť oni po celá staletí vládli arabskému světu a evropské západní hodnoty je vůbec neoslovují,“ uvedl renomovaný filosof Tomský. „Tak ještě před 20 lety zástupci moderních světových filozofických směrů hlásali, že pokročilým vědeckým vývojem a zejména industrializací náboženství pomalu zaniknou. Nejradikálnější v tomto smyslu byla zřejmě revoluční šedesátá léta minulého století v Evropě. Tehdy se tam zcela zásadně měnila společnost a zejména mladí lidé se snažili velmi tvrdě zlikvidovat způsob života založený na křesťanských hodnotách. Odmítala se monogamie, hlásala se volná láska, zelenou dostal i feminismus. V Čechách se to ale moc nezažilo, protože v nich vládli tenkrát komunisté. Nyní jsme ale svědkem pravého opaku, v posledních letech dochází k  obrovské renesanci náboženství, a to zvláště v Asii. Děje se tak i u mírnějších náboženství, jako jsou buddhismus či taoismus a především pak u islámu, který je velmi militantní a politicky orientovaný, což má své kořeny zvláště ve druhé části Koránu,“ vysvětloval dále nynější výbušnou atmosféru na Blízkém a Středním východě politolog Tomský.

Mladým muslimům prý vadí ateismus evropské společnosti a cítí k ní odpor  

„Ty první generace islámských přistěhovalců v západním světě byly spokojené s tím, že získaly nějakou práci, většinou šlo o pomocné profese, a že se měly líp než ve svých domovských zemích. Další generace to však vnímají už jinak. Často neumějí pořádně jazyk, nedosáhnou tak na vyšší vzdělání a těch méně kvalifikovaných míst, kde by našli uplatnění, už tolik neexistuje. Jsou vychováváni jinak, ateismus společnosti zažívají jako omyl a také evropské hodnoty vycházející z křesťanského humanismu jim nic neříkají, proto se někteří radikalizují. Samozřejmě má na to vliv ta velká renesance islámu, kdy oni tíhnou k té radikálnější verzi, protože cítí odpor ke společnosti, ve které žijí,“ odpověděl zkušený filozof a publicista na jeden z dotazů, proč se už také u asimilované islámské populace druhé či třetí generace často objevují tendence k terorismu a sympatie k Islámskému státu. „Já jsem za své emigrace v Anglii učil nějakou dobu i mnoho arabských žáků. Pokud byli menší, byl jsem pro ně osobnost. Jakmile se už pak dostali do teenagerských let, začali házet po psech kameny, protože podle Koránu je to nečisté zvíře, a tak měli tendence se už chovat nadřazeně k dívkám a bylo slyšet jejich názory, že ženy by měly zůstávat raději doma, protože jsou hloupější,“ dodal Alexandr Tomský. Podle jeho dalších slov o situaci a vývoji v současném arabském světě také vypovídá fakt, že například v malém Izraeli vychází každým rokem daleko více nových knih a vědeckých publikací než v celé muslimské komunitě, která byla jinak v minulých stoletích například proslulá svojí líbivou a kvalitní poezií.