SMIS v odborném článku opřeném o několik studí a rozsáhlá laboratorní data upozorňuje na nesmyslnost některých opatření, zejména týkajících se dětí a škol. „Téměř po celou dobu covidové pandemie se vedly vášnivé diskuse o racionalitě a účinnosti navržených mimořádných opatření. Bohužel nikdo nevyhodnocoval, zda a jak jsou opatření efektivní. Přestože existoval dostatek dat, která mohla účinnost a vhodnost jednotlivých opatření v daných fázích pandemie potvrdit či vyvrátit,“ tvrdí odborníci v článku nazvaném „Děti za to nemohly“.

Velkou kritiku už tehdy vyvolávalo rozsáhlé uzavírání škol a přechod na on-line výuku. Autoři studie připomínají, že v období nejpřísnějších restrikcí na jaře roku 2021 došlo k uzavření dokonce i mateřských škol, následně v dalších čtyřech obdobích docházelo k uzavírání škol, kdy byla zakázána fyzická přítomnost žáků na vyučování. V ostatních obdobích pak probíhala rotační výuka a jen krátkodobě byla povolena prezenční výuka.

Po návratu do škol navíc čekalo povinné testování všechny studenty a zaměstnance. „K pravidelnému testování zaměstnanců škol a žáků docházelo v květnu a červnu 2021, a pak třikrát v září 2021, dvakrát v listopadu a následně alespoň jednou týdně, a to až do konce roku 2021,“ připomínají experti.

Přitom už tehdy bylo velmi diskutovanou otázkou, zda byly školy opravdu tak rizikové, jak ministerští experti tvrdili a jak se uvádělo v médiích experty, politiky i novináři. Podle dat SPADIA LAB v Ostravě je naprosto zřejmé, že taková opatření nutná nebyla.

„V průběhu let 2020–2022 bylo v laboratoři SPADIA LAB v Ostravě vyšetřeno více než 2 miliony vzorků získaných buď nasofaryngeálním výtěrem, nebo odběrem slin. Po celou dobu byla laboratoří využívána stejná detekční PCR souprava, což pak umožnilo získaná data retrospektivně hodnotit. V případě PCR vyšetření je totiž používána tzv. hodnota Ct, která kvantifikuje virovou nálož vzorku,“ vysvětlují odborníci s tím, že čím větší Ct, tím menší virová nálož.