Se změnou vládní garnitury je na spadnutí proměna legislativy týkající se veřejnoprávních médií. V připraveném návrhu novelizace zákonů o České televizi a Českém rozhlase se počítá i s navýšením koncesionářských poplatků, a to ze 135 na 150 korun u televizního a ze 45 na 50 korun u rozhlasového. V obou případech to je o 11 procent, ale to není zcela po chuti generálnímu řediteli Českého rozhlasu René Zavoralovi. Proto ve čtvrtek na jednání sněmovního volebního výboru obhajoval svůj požadavek navýšit rozhlasový poplatek na 60 korun. Šéf rozhlasu tak obrátil stejně rychle jako v případě jmenování Jitky Obzinové ředitelkou zpravodajství. To zdůvodňoval potřebou krizového manažera a významnou redukcí rozpočtu i počtů pracovních míst. Nyní už je zřejmě redukovat nechce a spoléhá se, že mu nynější stav zaplatí koncesionáři.

Jednoznačný pohled na to, jaká by měla být adekvátní výše koncesionářského poplatku, s níž se nehýbalo od roku 2005, má člen a místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání v letech 1994 až 2006 Petr Štěpánek. „Adekvátní výše tzv. koncesionářských poplatků je 0 Kč. Televizní a rozhlasové poplatky nejsou nic jiného než další daň. Daň neefektivní, daň iracionální a daň asociální. Daň neefektivní proto, že část poplatku vůbec do televize, respektive do rozhlasu nedoputuje. Daň iracionální proto, že ve dvacátých letech 21. století, tedy v technologicky i společensky zcela změněné situaci, se praktikuje nástroj z první poloviny 20. století. A asociální proto, že v poměru ke svému platu nejvíce platí ti nejchudší,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Petr Štěpánek.

Podstatná část veřejnosti povinně platí něco, co jí škodí

Jeho výhrady však míří i k tomu, jakým způsobem obě veřejnoprávní média naplňují své poslání o objektivitě zpravodajství přinášeného lidem, kteří si za ně ze zákona musejí platit. „Požadovat zvýšení televizních a rozhlasových poplatků za situace, kdy veřejnoprávní média dlouhodobě neplní povinnosti, které jim ukládá zákon, je politický zločin. Namísto toho, aby média veřejné služby byla vyvážená, pluralitní a všestranná, preferují pouze jeden ideový a politický směr. Namísto objektivního zpravodajství a publicistiky vysílají Česká televize i Český rozhlas jednostrannou propagandu. Podstatná část veřejnosti tak povinně platí něco, s čím nejen že nesouhlasí, ale co jí doslova škodí,“ zdůrazňuje Petr Štěpánek.