Se změnou vládní garnitury je na spadnutí proměna legislativy týkající se veřejnoprávních médií. V připraveném návrhu novelizace zákonů o České televizi a Českém rozhlase se počítá i s navýšením koncesionářských poplatků, a to ze 135 na 150 korun u televizního a ze 45 na 50 korun u rozhlasového. V obou případech to je o 11 procent, ale to není zcela po chuti generálnímu řediteli Českého rozhlasu René Zavoralovi. Proto ve čtvrtek na jednání sněmovního volebního výboru obhajoval svůj požadavek navýšit rozhlasový poplatek na 60 korun. Šéf rozhlasu tak obrátil stejně rychle jako v případě jmenování Jitky Obzinové ředitelkou zpravodajství. To zdůvodňoval potřebou krizového manažera a významnou redukcí rozpočtu i počtů pracovních míst. Nyní už je zřejmě redukovat nechce a spoléhá se, že mu nynější stav zaplatí koncesionáři.

Jednoznačný pohled na to, jaká by měla být adekvátní výše koncesionářského poplatku, s níž se nehýbalo od roku 2005, má člen a místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání v letech 1994 až 2006 Petr Štěpánek. „Adekvátní výše tzv. koncesionářských poplatků je 0 Kč. Televizní a rozhlasové poplatky nejsou nic jiného než další daň. Daň neefektivní, daň iracionální a daň asociální. Daň neefektivní proto, že část poplatku vůbec do televize, respektive do rozhlasu nedoputuje. Daň iracionální proto, že ve dvacátých letech 21. století, tedy v technologicky i společensky zcela změněné situaci, se praktikuje nástroj z první poloviny 20. století. A asociální proto, že v poměru ke svému platu nejvíce platí ti nejchudší,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Petr Štěpánek.

Podstatná část veřejnosti povinně platí něco, co jí škodí

Jeho výhrady však míří i k tomu, jakým způsobem obě veřejnoprávní média naplňují své poslání o objektivitě zpravodajství přinášeného lidem, kteří si za ně ze zákona musejí platit. „Požadovat zvýšení televizních a rozhlasových poplatků za situace, kdy veřejnoprávní média dlouhodobě neplní povinnosti, které jim ukládá zákon, je politický zločin. Namísto toho, aby média veřejné služby byla vyvážená, pluralitní a všestranná, preferují pouze jeden ideový a politický směr. Namísto objektivního zpravodajství a publicistiky vysílají Česká televize i Český rozhlas jednostrannou propagandu. Podstatná část veřejnosti tak povinně platí něco, s čím nejen že nesouhlasí, ale co jí doslova škodí,“ zdůrazňuje Petr Štěpánek.

„Návrh na zvýšení koncesionářských poplatků považuji především v případě České televize za nehorázný. Vzpomeňme na začerněné smlouvy, kde nikdo neví, komu a za co jdou desítky milionů veřejných korun. Samozřejmě nehledě na aktivistické vysílání především v nechvalně známých publicistických pořadech. U Českého rozhlasu je to jiné. Hospodaří transparentně, což je výsledkem práce nejen jeho vedení, ale i dlouhodobého tlaku ze strany Rady Českého rozhlasu a jeho dozorčí komise. Pokud by se změnil obsah vysílání stanice Český rozhlas Plus, kde zaznívají jen ‚správné názory‘, neměl bych s rozumným zvýšením poplatku problém,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz člen Rady Českého rozhlasu Tomáš Kňourek.

Když chci informace, pustím si CNN Prima NEWS

Lektor Vysoké školy ekonomické a bývalý ředitel Asociace reklamních agentur Jiří Mikeš by navýšení koncesionářských poplatků podmínil. „Nejdříve by se měl změnit přístup České televize, aby byl skutečně veřejnoprávní, a ne tak neobjektivní. Aby to nebyla televize s tak jednostranným informováním. Nevím, jestli její zaměstnanci dostávají nějaké pokyny či co. Za tohoto předpokladu, protože je inflace a ceny se zvyšují skoro všude, by to ekonomicky mohlo mít odůvodnění. Ale jak říkám, hlavně je třeba se zamyslet vůbec nad tím, jak televize přistupuje k plnění svých povinností, a zdali je opravdu veřejnoprávní, nebo jestli to není nějaký hybrid s komerční televizí. Proč ne, proč poplatek nezvednout, ale hlavně by měla skutečně sloužit nám, koncesionářům, a ne nějakým politickým zájmům,“ říká pro ParlamentníListy.cz Jiří Mikeš.