Dezerce ochromuje vojenské plány ukrajinských sil. Počet dezerce by dokonce mohl zásadně oslabit budoucí vyjednávací pozici Ukrajiny v možných rozhovorech o příměří. Podle vojenských velitelů i vojáků ukrajinské armády dezertují nejen jednotlivci, ale i celé pluky.

Velká část dezercí probíhá tak, že voják odjede na zdravotní dovolenou a už se nedokáže vrátit. Radši se ponoří do anonymity a začne se ukrývat. Podle agentury AP jsou tito vojáci pronásledovaní válečnými traumaty, jsou demoralizovaní vyhlídkami na vojenský postup, zároveň cítí vinu za to, že se nejsou schopni vrátit na frontu. Dezerce probíhá i přímo na frontě, kdy se vojáci, ale i celé pluky vzepřou rozkazům. A to často i uprostřed bitev.

„Je to naprosto kritický problém,“ řekl Oleksandr Kovalenko, vojenský analytik sídlící v Kyjevě. „Jsme ve třetím roce války a tento problém bude jen narůstat,“ varoval.

Moskva sice také řešila dezerce, ale rozhodně ne v takovém množství, zmiňuje agentura AP. U Ukrajiny hraje roli špatně provedená mobilizační politika, ale také velké přetěžování už nasazených jednotek přímo na frontě, které se dlouho nedočkají střídání. Svou roli hraje také velká demoralizace vojáků, kteří vidí, že se fronta bortí. Do všeho ještě zasáhl ukrajinskou veřejnost i vojáky požadavek USA, aby Ukrajina mobilizovala také mladíky, kteří dovršili 18 let věku.

Od začátku války v roce 2022 dezertovalo podle ukrajinské prokuratury 100 tisíc vojáků. Přičemž polovina z nich v posledním roce války poté, co Kyjev zahájil kontroverzní a agresivní mobilizační úsilí. Počet dezercí je s ohledem na to, že do války se ze strany Ukrajiny zapojilo 300 tisíc vojáků, ohromující. Podle agentury AP jeden zákonodárce, který má přímý vhled do problematiky, odhadl počet dezertérů až na 200 tisíc.

Jeden z dezertérů pro agenturu AP řekl, že opustil svou jednotku s povolením kvůli zdravotnímu zákroku, ale už se nedokázal vrátit. Stále má noční můry o kamarádech, které viděl umírat.

„Nejlepší způsob, jak to vysvětlit, je představit si, že sedíte pod přicházející palbou. Z ruské strany k vám míří 50 granátů, zatímco z naší strany je to jen jeden. Pak vidíte, jak jsou vaši přátelé roztrháni na kusy, a uvědomíte si, že každou chvíli se to může stát i vám,“ řekl. „Mezitím vám kluci (ukrajinští vojáci) vzdálení 10 kilometrů rádiem přikazují: ‚Pokračujte, připravte se. Všechno bude v pořádku‘,“ dodal.

Další voják také s povolením odjel na zdravotní zákrok. A ještě před operací oznámil, že dezertuje. Mobilizovaný je podle jeho slov již pět let a nemá žádnou naději, že se z armády vyváže legální cestou. „Pokud neexistuje žádný konečný termín (vojenská služba), změní se to ve vězení – je psychicky těžké najít důvody k obraně této země,“ řekl.

Agentura AP se dozvěděla o případech, kdy byly obranné linie vážně narušeny, protože celé jednotky vzdorovaly rozkazům a opustily své pozice.

V září ukrajinským silách chyběly čtyři tisíce vojáků. A to z části vinou úmrtí, zraněním, ale hlavně dezercím. Přičemž mezi dezertéry silně převažovali nově mobilizovaní vojáci.

„Hlavní je, že během nepřátelských akcí opouštějí bojové pozice a jejich kamarádi kvůli tomu umírají. Měli jsme několik situací, kdy jednotky prchaly, malé nebo velké. Odkryli svá křídla a nepřítel přišel na tato křídla a zabil jejich bratry ve zbrani, protože ti, kteří stáli na pozicích, nevěděli, že v okolí není nikdo jiný,“ řekl úředník, který má na starosti zpracování případů dezerce a jejich předávání orgánům činným v trestním řízení.

Důstojník 72. brigády, která bránila město Vuhledar, agentuře AP řekl, že město měly hlídat roty o 120 mužích, v některých rotách ovšem klesl počet vojáků jen na deset mužů. „Procento rostlo exponenciálně každý měsíc,“ řekl a dodal, že z jeho strany vůči dezertérům necítí žádnou zášť. „V této fázi neodsuzuji žádného z vojáků z mého praporu a dalších. … Protože všichni jsou opravdu unavení,“ řekl.

Podle tří vojenských důstojníků a mluvčího ukrajinského státního vyšetřovacího úřadu dezertéry žalobce hned neobviňují a nezahajují s nimi trestní stíhání. Snaží se jim dezerci rozmluvit. Někteří dezertéři se na frontu vrátí, ale v drtivé většině prakticky hned zase dezertují.

„Lidé psychicky nezvládají situaci, ve které se nacházejí, a není jim poskytována psychologická pomoc,“ řekla pro agenturu AP advokátka Taťjana Ivanova. Vojáci zproštění viny z dezerce z psychologických důvodů vytvořili nebezpečný precedens, protože „potom má téměř každý právo odejít, protože v pěchotě nezůstali téměř žádní zdraví lidé“, řekla.