Světoznámé polské režisérce se zdá, že se zvláštním kruhem vracíme k něčemu, co by se dalo nazvat komunismem s nacionalistickou tváří. Vidí to prý např. v Polsku i v Maďarsku. Došla k tomu, když natáčela pro Netflix seriál 1983. „Seriál je na téma, co by bylo, kdyby komunismus nezmizel, ale přijal by jinou, nacionalistickou, totalitní a zároveň pro obyvatele výhodnou a bezpečnou formu. Ano, naše země se k tomu poněkud přiblížily. Nejde jen o Polsko, ale taky Maďarsko,“ sdělila moderátorce Barboře Tachecí.

Zdá se jí, že demokracie se ocitá v krizi. „Reakcí na tu krizi je to, že lidé mají strach ze svobody,“ upozornila.

Ale co tuto krizi vyvolalo? Postupující globalizace a pak internetová revoluce, která změnila způsob, jakým spolu komunikuje. A to zásadně. Agnieszka Holland přirovnala současnou internetovou revoluci k vynálezu knihtisku.

„Nacházíme se v okamžiku, kdy se všechno mění a to bezpečí liberálního demokratického řádu je najednou nejisté, protože ty vlády, které jsou zvolené obyvateli, vlastně nerozhodují o ničem, rozhodují mezinárodní korporace. Ta demokracie se ukazuje pro lidi prázdná. Lidi nemají pocit, že mohou vůbec o něčem rozhodnout,“ poznamenala režisérka.

• Celý rozhovor naleznete zde

„Zklamaní lidé jsou potom schopni zvolit Donalda Trumpa prezidentem Spojených států. Polovička Ameriky do dneška žasne, jak může být prezidentem někdo tak nezodpovědný,“ kroutila hlavou dáma. Stejná rizika podle ní přinesl brexit. Politické elity dotlačily lidi k referendu, aniž by měly rozmyšleno, co přijde po něm.

Poté znovu zopakovala, že žijeme ve zlomové době, která může přinést i novou válku. „To, co se děje ve světě, je takový okamžik zlomu. Je to šíleně zajímavé a nebezpečné a může to hrozit novou válkou. Myslím, že to je docela pravděpodobné, že k něčemu takovému míříme, ale třeba se stane zázrak. Najednou se objeví generace nových lidí, kteří budou mít představivost a přijdou s něčím novým. Pár takových lidí ve světě vidím, ale moc jich není,“ řekla režisérka.