„Před chvílí skončila tisková konference ÚOHS k sektorovému šetření o cenách potravin. Závěr? ÚOHS jasně potvrdil, že obchodníci vinu na zdražování potravin nenesou. Najde v sobě Zdeněk Nekula alespoň trochu slušnosti, aby se omluvil za svá lživá obvinění?“ ptá se Tomáš Prouza.

„Zveřejněným šetřením ÚOHS považuji debatu o tom, kdo může za zdražování potravin, za ukončenou. Antimonopolní úřad prokázal to, co jsme říkali od počátku – že obchody nejsou viníkem rychlého růstu cen potravin v České republice. Po dnešku je jasné, že na kritické situaci posledního roku masivně vydělaly velké české agroskupiny. A pevně doufám, že se za své chování veřejnosti omluví tím jediným možným způsobem – rychlým zlevněním potravin a vrácením alespoň části svých nadsazených zisků zákazníkům,“ dodává Prouza.

„Ministr Nekula zde již rok bez jediného důkazu obviňuje obchody a záměrně poškozuje jejich dobré jméno, aby odvedl pozornost od vlastní nečinnosti a aktivní ochrany agrobaronů. Právě agrobaroni přitom podle šetření ÚOHS opakovaně zneužívali energetickou krizi, válku na Ukrajině a nervozitu lidí k umělému navyšování cen. Rád bych věřil, že ministr Nekula v sobě najde dostatek cti, aby se za svá falešná obvinění obchodu omluvil. A pevně doufám, že ministr Nekula začne konečně dělat svou práci a místo ochrany velkých agroholdingů začne pracovat ve prospěch občanů této země a malých zemědělců, které vláda ve svém programovém prohlášení slíbila podporovat,“ dodává Prouza.

„ÚOHS ve svém sektorovém šetření připomíná i to, před čím dlouhé roky varuje řada expertů: chybějící konkurenci mezi dodavateli potravin. Opakovaně jsme veřejně předkládali informace o tom, že v některých segmentech téměř neexistuje konkurence mezi dodavateli... a tito dominantní dodavatelé si diktují ceny bez ohledu na výši jejich nákladů. Je to jasně vidět i na srovnání podle dat Českého statistického úřadu – zatímco domácí dodavatelé potravin za poslední tři roky zdražili o 35 %, potraviny z dovozu zdražily pouze o 19 %. Vláda by proto měla přestat blokovat a prodražovat možnosti dovozu potravin, protože situaci na trhu s potravinami skutečně zlepší jen co největší konkurence,“ píše Prouza.

„Pokud chce vláda skutečně pomoci občanům, musí podpořit pestřejší nabídku potravin od různých dodavatelů, modernizaci produkce potravin v ČR a výrazné omezení byrokracie, spojené s výrobou a prodejem potravin. Pokud nebude výrobce potravin a obchody dusit zbytečná byrokracie, šikovní podnikatelé si poradí sami. Naopak při škrtání provozních dotací, které jsou podle opakovaných šetření NKÚ často zneužívány, by vláda měla být ještě výrazně odvážnější. Vyhazování peněz daňových poplatníků na sanaci neefektivních a nekonkurenceschopných velkozemědělců musí skončit, stejně jako financování večírků Agrární komory ČR ze státních dotací,“ zakončil Prouza.

1/13 Před chvílí skončila tisková konference @UOHS_CZ k sektorovému šetření o cenách potravin. Závěr? ÚOHS jasně potvrdil, že obchodníci vinu na zdražování potravin nenesou. Najde v sobě @ZNekula alespoň trochu slušnosti, aby se omluvil za svá lživá obvinění?

— Tomáš Prouza (@ProuzaTomas) May 23, 2023

Antimonopolní úřad se tvorbou cen u mléka, másla, vajec, mouky a kuřecího masa začal zabývat z vlastního rozhodnutí poté, co ceny potravin loni na podzim začaly rychle růst. Úřad obdržel i několik podnětů, jež se cen potravin týkaly. Sledoval vývoj cen od roku 2018 s ohledem na pět zlomových dat, které mohly mít na růst cen vliv, jako byl začátek energetické krize nebo začátek války na Ukrajině. Ve zvláštním šetření se věnuje vývoji ceny cukru.

Úřad oslovil jako součást zjišťování více než 200 firem ze všech částí řetězce a přes 14 oborových svazů. Podle prezentovaných závěrů je u všech pěti komodit nejvyšší marže ve výrobně obchodním řetězci na straně prvovýrobců. Rostoucí ceny vstupů, tedy například energií nebo dopravy, ale do vlastní marže promítly všechny části řetězce. Tam, kde má řetězec tři stupně, jako například u mléka, tak zákazník zaplatí v konečné ceně zvýšení energií třikrát. Ceny všech pěti komodit na trhu kopírovaly růst ceny základní suroviny.

U čtyř z pěti komodit má cesta produktu od výrobce či chovatele do maloobchodu tři stupně – prvovýrobu, zpracovatele a samotný maloobchod, u vajec jsou stupně pouze dva. Cena všech pěti komodit začala růst po vypuknutí války na Ukrajině, ovlivnil je růst energií, u kuřecího masa se projevil také vliv zdražení krmných směsí. ÚOHS zjistil, že směsi tvoří až 70 procent nákladů na chov kuřat. „U kuřecího masa ovlivnila růst ceny pandemie ptačí chřipky, u ostatních komodit většina zástupců všech částí řetězce zdůvodňovala růst marží zdražením energií i dopravy v důsledku růstu cen pohonných hmot,“ uvedl místopředseda ÚOHS Petr Solský.

Antimonopolní úřad se bude cenám potravin věnovat nadále, sledovat bude případné protisoutěžní jednání i zneužití významné tržní síly. Za zajímavý fenomén označil místopředseda úřadu Kamil Nejezchleb takzvané privátní značky. „U privátních značek je vysoký podíl prodejů zejména u mléka, kuřecího masa, mouky a vajec, u másla byl nižší. Cenový rozdíl oproti běžným značkám je různý u jednotlivých komodit, například u mouky je značný,“ uvedl Nejezchleb.