Ústav hodnotil změny sazeb DPH, zavedení nemocenských odvodů pro zaměstnance, zvýšení progrese u daně z příjmu, odvodů živnostníkům a daně z nemovitosti, zrušení školkovného, omezení slevy na manželku či manžela a daň u alkoholu a tabáku. Opatření posuzoval jednotlivě, ne dohromady. Zaměřil se na dopad na domácnosti seniorů, jednotlivců či úplných a neúplných rodin s dětmi. Zohlednil jejich příjmy, riziko chudoby i bydlení ve vlastním či v nájmu. Analýza nepočítá se zvýšením daní firem a z hazardu, odvody u práce na dohodu, zrušením zaměstnaneckých benefitů a slevy na studenta.

Průměrná domácnost podle analýzy na nemocenském pojištění zaplatí 2723 korun, na odvodech živnostníků 2233 korun, na vyšší dani z nemovitosti 431 korun, z alkoholu 264 korun a z tabáku 403 korun, na daňové progresi 465 korun. Po změně DPH ušetří 205 korun. Školkovné bude znamenat ztrátu 832 korun a zrušení slevy na manželku či manžela 467 korun. Celkem je to 7614 korun.

Zvýšení odvodů dopadne podle analýzy víc na lidi s vyšším výdělkem, zaplatí státu víc. Omezení slevy na manželku či manžela a zrušení školkovného pocítí nejvíc středně příjmové rodiny, zmínili autoři. "Při srovnání s disponibilním příjmem domácností se dopad opatření na české domácnosti jeví spíše jako proporcionální," uvádí RILSA.

Senioři, kteří žijí sami, by podle modelů přišli za rok po devíti daňových změnách o 990 korun. Samotný člověk v aktivním věku by měl o 4881 korun méně a bezdětný pár o 11.509 korun méně. Dopad na dvojici, z níž je aspoň jeden v důchodu, má podle analýzy činit 2521 korun. Úplnou rodinu s jedním dítětem změny připraví o 11.874 korun, se dvěma dětmi o 15.846 korun a se třemi a více dětmi o 18.881 korun. Neúplná rodina s jedním dítětem bude mít o 6138 korun méně, se dvěma a více dětmi o 4987 korun méně.

Z devíti opatření by stát podle RILSA získal 33,64 miliardy korun, ministerstvo financí počítá s 27,5 miliardy korun. O největší část se postarají zaměstnanci. Z jejich nemocenského pojištění by mělo přitéct 12,23 miliardy, spočítali experti.