„Článek 50 říká, že pokud se některá země bude chtít rozhodnout vystoupit z Evropské unie, musí postupovat dle vlastní ústavy, pro tuto zemi pak do dvou let přestanou platit evropské smlouvy. 23. 6. 2016 se na základě referenda rozhodla Velká Británie vystoupit a vláda se pak rozhodla oznámit svůj závazek aktivovat článek 50. To, o čem tady jednáme, nemá nic společného s tím, jestli by Británie měla, nebo neměla vystoupit z Evropské unie, nebo kdy by k tomu mělo dojít. To hlavní, co tady řešíme, je to, zda vláda může aktivovat článek 50, aniž by to schválil parlament,“ řekl úvodem Neuberger.

„Vláda má pravomoc odstupovat od mezinárodních smluv, jak se jí líbí. Nicméně vláda nemůže tuto svoji moc vykonávat, pokud by změnila nějaký zákon bez souhlasu parlamentu. Tím, že se Spojené království rozhodne k vystoupení z EU, změní se legislativa a přijdeme o své závazky vůči EU. Proto si myslíme, že vláda nemůže aktivovat článek 50, pokud to neposvětí parlament,“ dodal. 

„Dnes většinou osmi ku třem Nejvyšší soud rozhodl o tom, že vláda nemůže aktivovat článek 50, aniž by o tom rozhodoval parlament,“ doplnil podrobnosti nejvyšší soudce a zdůvodnil rozhodnutí soudu.

Podle pozorovatelů může toto rozhodnutí zpozdit začátek procesu vystoupení z evropského bloku. Nezvrátí však výsledek červnového referenda, ve kterém se pro takzvaný brexit rozhodli sami britští voliči. Očekává se, že parlament bude výsledek tohoto referenda respektovat.