Náměstek ministra zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula byl dnes ráno hostem Rádia Z. Prymula pověděl, že aktuální počet nakažených je 117. „To, co se děje v tuto chvíli, tak to je navyšování opravdu kapacity testování, takže v současné době už to je 500, 600 vzorků denně a je jasné, že několikrát denně máme aktualizaci a večer budou finální data o tom, co se podařilo zjistit pozitivního tento den,“ řekl Prymula.

Celý rozhovor ZDE

Dále přišla řeč na čerstvou událost, a to na kybernetický útok na Fakultní nemocnici v Brně. „My víme, že v Brně jsou taky pacienti s koronavirem, může to nějakým zásadním způsobem ovlivnit péči o ně?“ tázala se moderátorka. Dle náměstka to pro pacienty s koronavirem nemusí být tolik kritické, pouze to prý ovlivní rychlost vyhodnocování výsledků testů. „Já to považuji za vrchol hyenismu, když takovéto útoky probíhají v době, kdy máme samozřejmě jiné starosti. Zatěžuje to už tak počátek zatížení toho systému, který bude muset být připraven na to, že ta zátěž bude v následujících týdnech podstatně vyšší,“ vysvětlil.

„Vláda v rámci nouzového stavu zavedla poměrně drastická opatření, někteří se ale podivují nad tím, jak zní. Například: Proč restaurace mají mít zavřeno zrovna od dvaceti hodin do šesti do rána, a ne třeba přes obědy, kdy se v nich nachází hodně lidí najednou? Jak se to vlastně dá z pohledu epidemiologie vysvětlit?“ zněla další otázka.

Prý je třeba si vysvětlit, že jedna věc je čistá epidemiologie, a jiná věc je epidemiologie ve světle toho, aby se zajistilo fungování státu. „Pokud tady úplně všechny zavřeme, tak epidemiolog zajásá, nikdo neopustí brány svého domu nebo bytu, ale ta země se zastaví, takže my musíme udržet chod průmyslu, abychom vůbec mohli fungovat, abychom byli schopni všechny zásobovat, aby tady byla elektrika a tak dále,“ vysvětlil. Výstupem tedy bylo to, aby se lidé mohli stravovat, jelikož chodí do práce, ale aby dodržovali některá pravidla. „To, co jsme nechtěli, a to, co je zbytné, to je opravdu ta už veselejší část pobytu v restauračních zařízeních někdy po té dvacáté hodině, kdy nejde ani o to, že by tam bylo to nahloučení, což je samozřejmě taky důležitým faktorem, ale pokud tam ti lidé jsou více hodin, tak jednak jsou v těsném kontaktu s osobami, které mohou být potenciálně nakažené, a i ti, kteří dávají pozor, jsou pod vlivem několika sklenek méně ostražití, dotýkají se častěji povrchu, nedodržují dezinfekci, to znamená, to jsou faktory, proč bylo rozhodnuto tak, jak bylo rozhodnuto,“ vysvětlil Prymula důvody zákazu. K tomu, proč nejsou povinně zavřené školky, tak to vysvětlil tím, že malé děti jsou téměř nejméně ohrožené koronavirem.

To, zda bude nouzový stav trvat déle než třicet dní, neví a nechce prý věštit z křišťálové koule. „Ta opatření jsou poměrně hodně restriktivní a může se stát během pěti deseti dnů, že se ještě svým způsobem zpřísní, ve vztahu zejména k okolnímu světu a v podstatě k uzavření hranic. Potom, jestli budou všichni dodržovat ta pravidla, co tady jsou, a vyvarují se opravdu kontaktu s okolím ve smyslu těsných kontaktů s osobami, s kterými se potkávají, tak je šance, že tu epidemii opravdu zastavíme. Problém bude, že ne všechny evropské země k tomu zatím zodpovědně přistupují a ten německý přístup dobrovolný, jestli se já rozhodnu nebo nerozhodnu, ten bude mít podle mého katastrofické dopady,“ upozornil Prymula na problém Německa. Angelu Merkelovou a její výrok, že se 60 až 70 procent Němců může nakazit koronavirem, nepochopil.