Psychiatr Cyril Höschl upozorňuje, že v koronavirových časech narůstá počet lidí, které trápí úzkosti a deprese. Svůj vliv na to podle pana profesora má i mediální masáž stran koronaviru, které jsou lidé vystaveni.

„Protože (lidé) byli vystaveni mediální masáži, každodennímu počtu mrtvých a nakažených, jako při nějaké morové ráně, což nesmírně multiplikuje, násobí negativní efekt, a psychogenní působení. Takže mediální obraz se na tom samozřejmě také podílel,“ prohlásil Höschl v rozhovoru pro server Kupředu do minulosti.

První tři měsíce epidemie měl pocit, že se na televizních obrazovkách neustále objevují politici, kteří popisují, co všechno udělali v boji s covidem. Ale když v televizi nevidí člověk nic jiného, unaví ho to.

Ve shodě s ostatními lékaři také Höschl varoval, že bychom pro koronavirus neměli zapomínat na další onemocnění, rakoviny, úporné bolesti kyčelních kloubů, ale také na duševní nemoci. Lidé podle něj mohou ledacos zanedbat a zemřít i na následky nemocí, které by za jiných okolností šlo zdárně léčit.

Upozornil také na to, že při dopravních nehodách umírá opravdu velký počet lidí, ale jízdu autem dosud nikdo nezakázal. Kdyby to udělal, ekonomika by se zhroutila. A u koronaviru se v maximální možné míře snažíme omezovat sociální kontakty, ekonomika se skutečně hroutí, ale my pokračujeme v restrikcích.

„A toto se udělalo se společností vinou infekce, která dosud nebyla ani tak smrtelná, jako je ježdění po silnici. Čili dopad je do značné míry psychologický. Ale i to, jak se s tímto nebezpečím zachází, je také důsledkem psychologie, která se vytvoří takovým způsobem, že když něco získá ódium smrtelné nebezpečnosti, tak už to tomu neodpářete, a přitom existují jiná, daleko smrtelnější nebezpečí, která jsou podceňována,“ upozornil Höschl.

„A to je rozdíl například mezi dopravními nehodami, na které si všichni zvykli. Každý rok můžeme slyšet ve zprávách, že co se týče počtu obětí na silnicích, tak loni zemřelo tolik a tolik set lidí. A málokdo si uvědomuje, že každý rok takto zemřou vlastně dvoje vyvražděné Lidice. Ale lidi to nedojímá, protože vůči vysokým číslům a statistikám otupěli, zatímco, když vám někdo řekne, kolik dnes zemřelo lidí na koronavirus, tak jsou z toho všichni vyděšení,“ pokračoval.

Ve druhé polovině rozhovoru se zastal vlády premiéra Andreje Babiše (ANO). Pan profesor má pocit, že si „vrchnost“ počíná v boji s koronavirem poměrně obstojně, alespoň ve srovnání s ostatními zeměmi. Vláda to podle něj nemá a neměla snadné, protože ať udělá, co udělá, bude to vždy pro část společnosti špatně. Buď bude vláda málo přísná, nebo moc přísná, pro některé to přežene, pro jiné řešení epidemie zanedbá.

Jen bychom si prý ve vztahu k vládě měli dát pozor, aby neosekávala naše svobody přespříliš dlouho, neboť je známé, že moc nad životy druhých je chutným pokrmem, kterého se vládnoucí vrstva často nechce vzdát.

„Myslím, že se už velice blíží doba, kdy bychom si měli dát pozor na udržování různých mimořádných opatření a výjimečných stavů, které umožňují obcházet normální demokratický proces řízení státu. A to bez ohledu na to, jestli s námi koronavirus zůstane. Pojďme s ním zacházet tak, jako s každou jinou všudypřítomnou infekcí, a těch je dost,“ požádal na závěr rozhovoru.