„…Putin tuhle znovu zopakoval, že v konfliktu kolem Ukrajiny odráží Rusko agresi novodobých fašistů. Je tudíž logické domnívat se, že pozvánky k cestě na Krym byly zasílány hlavně lidem, kteří se zasloužili o zápas proti neonacismu v Evropě,“ píše Fištejn. Ten pak dokazuje, že je to spíše naopak.

Podle něj ruská agentura ITAR-TASS přinesla názor hlavy mise mezinárodních pozorovatelů Poláka Mateusze Piskorského, podle něhož referendum proběhlo demokraticky.

Fištejn si jméno Piskorského zadal do internetového vyhledávače, a zjistil: „Mateusz Piskorski je známý polský antisemita, obdivovatel Adolfa Hitlera, bývalý šéfredaktor časopisu polských holých lebek Odala, v němž neustále velebí 'árijskou rasu'.“

Na Krymu byli jako pozorovatelé tamního nedělního referenda i čeští poslanci Milan Šarapatka (Úsvit) a Stanislav Berkovec (ANO). Ti na poloostrov přijeli na pozvání tzv. Euroasijské pozorovatelny pro demokracii a volby, což je podle serveru iDnes.cz „firma jednoho muže - belgického ultrapravicového aktivisty Luca Michela“.

Toho Fištejn označuje jako „belgického židobijce“, je podle něj členem neonacistické strany. To mu podle Fištejna v minulosti nebránilo udržovat těsné vztahy s francouzskou levičáckou teroristickou organizací Přímá akce. „Stejného ražení jsou také ostatní ctihodní poslanci. Jeden za rakouské haiderovce, druhý za katalánské nacionalisty, třetí za francouzskou Národní frontu,“ podotýká publicista.

Na základě toho dochází k poněkud paradoxnímu závěru, že ruská propaganda sice viní prohnilý Západ z podpory fašismu, ale přitom imituje přítomnost „evropských pozorovatelů", „aby jí někdo ze západních nácků vystavil vysvědčení z demokratičnosti“.

Fištejn nakonec přidává špatnou zprávu pro české milovníky lidových hlasování: „Za posledních dvacet let se v Rusku nekonal vůbec žádný plebiscit, a to ani k místním otázkám. Pro obyvatele Krymu toto referendum bylo jistě na generace poslední.“