Hlavní inspirací vzniku institutu byl prý Covid-19. Pandemie totiž „vytvořila podmínky pro zkoumání procesů, které by jinak nenastaly. Jedním z příkladů je uzavření škol a nutnost zajistit žákům vzdělávání distančně. Svým rozsahem nová je i zkušenost s dezinformacemi v médiích a na sociálních sítích,“ můžeme si přečíst na portálu Vědavýzkum.cz. Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) nebude podle tohoto sdělení tyto otázky jen řešit. Pod jednou střechou sdruží 150 vědců z Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky. Institut bude získávat data o sociálních procesech, které provázejí krizové a rizikové situace typu pandemie. Na jejich základě pak formuluje doporučení, jak problémy řešit. Financován je z Národního plánu obnovy částkou 560 milionů korun.

 

„Covid nám ukázal, že nenadálé události typu pandemií kladou závažné nároky na společenské obranné mechanismy a vyžadují efektivní a rychlé reakce od politiků. K jejich zvládání nestačí medicínský výzkum. Je třeba, aby se zapojili sociální vědci a přispěli při rozhodování například o tom, jak věrohodně šířit informace o zdravotních rizicích a ochraně před nimi, jak zajistit kvalitu vzdělávání při nuceném uzavření škol či jak zabránit tomu, aby se různé skupiny obyvatel propadly do chudoby,“ řekla vědecká ředitelka SYRI Klára Šeďová. I další věty stojí za citaci: „Vedle toho, že pandemie dala vzniknout řadě nových fenoménů, došlo také k posílení trendů, které byly ve společnosti patrné již dříve, avšak pandemie jejich dopad znásobila. Covid prohloubil už existující příjmové a majetkové nerovnosti, nerovnosti na trhu práce, v dostupnosti zdravotní péče, v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání i v jiných oblastech. Mohli jsme také sledovat, jak se v krizové situaci projevují různé formy občanských protestů a jaké jsou jejich dopady,“ tvrdí Šeďová.

 

Nový národní institut má devět výzkumných skupin. Jsou mezi nimi komunikace, právo, společenská odolnost, socioekonomické nerovnosti, populismus, efektivita zdravotního systému, vzdělávání, ekonomika a trh práce. V SYRI pracují sociologové, ekonomové, psychologové, pedagogové, filosofové, demografové, politologové i právníci. „Doba je k rizikovým situacím náchylná a sociální rizika jsou stále aktuální. Máme tu další vlnu covidu, uprchlické vlny, válku na Ukrajině, nebývalé zdražování, rizikem je i klimatická změna. Tyto situace stát velmi zatěžují a socioekonomické nerovnosti se v jejich průběhu prohlubují, proto je jedním z našich cílů poskytovat data a doporučení v reálném čase, aby se mohli politici správně rozhodovat,“ pravila opět Šeďová.

 

A pokračuje: Jak zajistit kvalitu vzdělávání, když jsou uzavřené školy? Jak zajistit fungování trhu práce v situaci, kdy je nutné omezit kontakty mezi lidmi? Jak postupovat, aby lidé nepodléhali dezinformacím a nedocházelo k erozi demokracie? To jsou jen některé z otázek, které prý budou vědci SYRI řešit. Šeďová se také nechala slyšet, že byla chyba, že se veřejné diskuse v době covidu nezúčastnili sociální vědci, protože by prý jejich expertíza byla užitečná. Čím přesně, to neuvedla.