Putin podepsal zákon umožňující ignorovat zahraniční rozsudky

15.12.2015 9:24 | Zprávy

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal novelu zákona o ústavním soudu, která umožňuje Rusku neplnit rozsudky Evropského soudu pro lidská práva a dalších mezinárodních soudů, pokud ústavní soud shledá, že odporují ruské ústavě. Předlohu počátkem prosince schválili poslanci Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, a pak následoval souhlas senátorů z Rady federace.

Putin podepsal zákon umožňující ignorovat zahraniční rozsudky
Foto: kremlin.ru, tan
Popisek: Vladimir Vladimirovič Putin, prezident Ruské federace

Podle zákona má ruský ústavní soud na žádost prezidenta či vlády rozhodovat o tom, zda je možné splnit rozsudek mezinárodního orgánu pro ochranu lidských práv a svobod. Ruská ústava má při tom "vyšší právní platnost" a "nezpochybnitelnou prioritu", uvedl jeden z autorů zákona, předseda sněmovního výboru pro ústavní právo Vladimir Pligin.

Konec "tendenčním rozsudkům"

Nové ustanovení podle něj nijak nepoškodí investice či ochranu soukromého vlastnictví v Rusku. Případy, kdy o souladu mezinárodního verdiktu s ruskou ústavou bude rozhodovat ústavní soud, budou prý zcela ojedinělé. Naopak podle opozičního poslance Dmitrije Gudkova předloha umožní libovůli při uznávání verdiktů mezinárodních soudů, a tak omezí práva ruských občanů, kteří patří k nejčastějším stěžovatelům ve Štrasburku. Schválení zákona podle něj také povede k odchodu zahraničních investorů z Ruska.

Navrhovatelé se netajili tím, že nová právní úprava má zajistit "právní svrchovanost Ruské federace" a pomoci "čelit tendenčním rozsudkům" vymáhajícím od Ruska vysoké kompenzace ze státního rozpočtu. Rusko podepsalo evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod v roce 1996. Její ratifikací Moskva uznala jurisdikci štrasburského soudu a zavázala se plnit jeho rozhodnutí.

Moskva také odmítá verdikt arbitrážního soudu v nizozemském Haagu

Štrasburský soud loni Moskvě nařídil zaplatit 1,9 miliardy eur (asi 51 miliard korun) akcionářům někdejší největší ropné společnosti Jukos, kterou stát po uvěznění ropného magnáta a oponenta Kremlu Michaila Chodorkovského zničil. Rusko se odvolalo, ale odvolání bylo zamítnuto. Ruské ministerstvo spravedlnosti pak prohlásilo, že další kroky Moskvy budou vycházet ze suverénních zájmů Ruska a z ruské ústavy.

Moskva také odmítá verdikt arbitrážního soudu v nizozemském Haagu, který loni v červenci nařídil Moskvě vyplatit akcionářům za vyvlastnění ropné společnosti Jukos 50 miliard dolarů (přes 1,2 bilionu korun). Podle verdiktu úředníci podřízení prezidentu Putinovi zmanipulovali právní systém s cílem nechat firmu zbankrotovat. Putin dal ale následně na vědomí, že Rusko jurisdikci haagského soudu neuznává.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: čtk, mp

Je pravda, že jste byl člen Pirátů?

A jak se to stalo, že jste od Pirátů přešel ke komunistům? Nebo podle vás platí, že Piráti jsou vlastně novodobý komunisté, jak mnozí tvrdí?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Po večerech sní o generálské frčce“. Foltýn a jeho rychlá rota

4:45 „Po večerech sní o generálské frčce“. Foltýn a jeho rychlá rota

Je to největší příběh české politiky v letošním roce, současně se ale hodí na silvestra. Působení Ot…