Rozhovor mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho francouzským protějškem Emmanuelem Macronem vnímá Šedivý jako odlišný od dřívějších vztahů. Putin trvá na kapitulaci Ukrajiny, Macron mu odvětil, že lže sám sobě a ruská země za to těžce zaplatí. „V žádném případě to není hovor jako v minulosti, kdy byly hovory relativně přátelské, i když se vztahy zhoršovaly. Ale tohle je na hranici vyhrožování a striktních závěrů, které neumožňují další diskusi. Zdá se, že Putin skutečně nechápe souvislosti a šířku problémů. Na druhou stranu s ním zatím ani západní politici nic neudělají, protože ještě nedospěl do stavu, kdy bude cítit, že musí své rozhodnutí přehodnotit,“ shrnul generál telefonát obou prezidentů.
Macron také po hovoru řekl, že to nejhorší nás teprve čeká. S tím Šedivý souhlasí vzhledem ke změnám ve vedení boje: „Rusko se ocitlo ve stadiu, kdy se jim nepodařila úvodní fáze, kdy brali ohledy na civilní obyvatelstvo a nepoužívala se hodně těžká technika. To se před třemi dny změnilo, kdy začali velmi intenzivně využívat jak dělostřelectvo, tak těžkou techniku, obrněnou techniku, bojová vozidla pěchoty a letectvo,“ vypočítal. Boje o Charkov a dění na severní Ukrajině je podle něj ukázkou, že Rusové půjdou za svým cílem i brutálním stylem, který známe z druhé světové války.
Konfrontace podle Lavrova
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zase při proslovu národu řekl, že konfrontace se Západem je správná a Rusko chce především hájit své zájmy. Dále uvedl, že Severoatlantické alianci jde o nadvládu nad světem. Generál Šedivý prohlásil, že záleží na výkladu slova konfrontace. „Otázka zní, co si Lavrov představuje pod pojmem konfrontace. Jestli to, že udělal z Ukrajiny bojiště proti Západu, tak se bohužel zdá, že by pravděpodobně bylo potřeba vysvětlit Lavrovovi, že nemáme zájem válčit s Ruskem, ale jde nám o prosperitu, která se nedá vyválčit. Opět jsou to vyjádření, která ukazují, že Rusko – v čele s Putinem a Lavrovem jako jeho pravou rukou – opravdu násilím vymůže své postoje, jež používají ve vztahu k Ukrajině,“ řekl bývalý náčelník generálního štábu české armády.
Upozornil však, že to není vždy možné, protože jejich podmínky jsou nepřijatelné pro všechny. Ústupek Putinovi by mohl znamenat, že bude chtít víc. Naznačil tak nejasnou situaci například v Gruzii nebo Kazachstánu. „Kdyby Ukrajina podlehla, tak nikdo neví, jak bude Putin pokračovat dál,“ podotkl. Dále reagoval na výrok Lavrova, že uvalené sankce jsou „daní za nezávislost Ruska“. „Oni to takto pravděpodobně chápou, že si vyřeší své problémy s Ukrajinou tímto způsobem a jsou ochotni akceptovat, že sankce uvalené na Rusko budou bolet. Na druhou stranu už dnes je vidět, že část veřejnosti a zároveň nejbohatších lidí začíná mluvit trochu jinak – i když existuje určitý strach, který tento režim zasévá mezi lidmi a ten strach je ovládá. Jednou přijde chvíle, kdy si lidé řeknou, že tohle není možné a z Ruska se stává skanzen,“ uvedl Šedivý.
Za demonstraci odmítnutí invaze na Ukrajinu označil odchod zahraničních diplomatů na jednání v Ženevě. Když měl vystoupit Lavrov se svým projevem, diplomaté se začali houfně zvedat a opustili sál, v němž mluvil z obrazovky ruský ministr. „Věřím, že si všichni projev poslechli ve vedlejší místnosti nebo ze záznamu, ale odchodem ukázali Lavrovovi, že s ruskými kroky zásadně nesouhlasí a nemohou očekávat pochopení,“ sdělil.
Začátek invaze byl špatně zkoordinován
Šedivý se navíc domnívá, že úvod invaze na území Ukrajiny byl špatně zkoordinován a proveden. Vypovídat o tom má útok na letiště Hostomel u Kyjeva, kde měli ruští výsadkáři připravit podmínky, aby mohli Rusové velkými transportními letadly dopravit bojovou techniku a vojáky do boje o Kyjev. Jednou ze zásad je, že je třeba udržet obsazené území do příchodu hlavních vojenských sil, což se nestalo. Ukrajincům se totiž podařilo získat letiště zpátky. „To zastavilo rychlý ruský postup na Kyjev, Rusové ztratili moment překvapení. Totéž se jim nepovedlo ve městě Charkov v severní Ukrajině, kam útočí ve dvou směrech, jedním na Charkov a druhým ve směru na Kyjev. Předpokládali, že v Charkově budou mít – vzhledem k tomu, že zde žije poměrně významný počet ruské menšiny – lehčí podmínky,“ řekl a připomněl, že Charkov byl v roce 2014 součástí pokusů separatistů odloučit oblast od Ukrajiny, což se nepodařilo.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Zuzana Koulová
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.