Německé sdělovací prostředky jsou plně zaměstnány zničující kritikou dlouhodobé zahraniční politiky země, jíž všechny německé vlády za posledních šestnáct let podrobil vlivný americký portál Politico působící v mnoha zemích světa, který se zaměřil na již bývalou kancléřku Angelu Merkelovou. Svou kritiku uvedl pod souhrnným názvem „Putinovi němečtí užiteční idioti“.

„Není to poprvé, co se Německo ocitlo na špatné straně dějin,“ píší američtí novináři, podle kterých nikdy netropili němečtí politici takové hlouposti na samém pokraji katastrofy jako za vlády Angely Merkelové. To ona podle nich může svou zaslepeností za nynější stav Evropy, za patolízalskou podbízivost vůči Vladimiru Putinovi, za snahu za všech okolností chápat všechny kroky Ruska, za přesvědčení, které formuloval už její nástupce Olaf Scholz, že nejlepším možným způsobem jednání s Ruskem je vést s ním nikdy nekončící vlídný dialog.

Původní text ZDE.

Jako nebetyčný příklad takové stupidní politiky podle Fištejna američtí novináři uvádějí rozhodnutí o stavbě energovodu Nord Stream 2, které bylo učiněno už po čečenské a gruzínské válce, po obsazení Donbasu a anexi Krymu, jež očividně vůbec neotřásly německým přesvědčením, že s Putinem je třeba jednat, jednat a znovu jednat.

I když role kancléřky je v článku vypíchnuta jako rozhodující, autoři prý nešetří žádného z aktérů německé politické elity. „Uvádějí příklady trapného selhání současného kancléře Scholze, který i nyní telefonicky konzultuje s Putinem své postoje, a nynějšího prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera, který v době svého působení coby ministr zahraničí založil spolu se svým hlavním poradcem Jensem Plötnerem základy zahraničněpolitické architektury Německa,“ cituje Fištejn některé americké mediální zástupce.

Bývalá kancléřka nyní zachovává nízký profil, na kritiku neodpovídá, na veřejnosti se neobjevuje. „Znám jen málo význačných politiků, jejichž odkaz a dobrá pověst byly doslova rozmetány na cucky za tak krátkou dobu po jejich odchodu. Zejména u nás byla spousta vlivných veřejných činitelů, kteří na Merkelovou nedali dopustit, viděli v ní politický ideál a předobraz budoucí Evropy. Dnes se k ní nejspíš neznají a na své nadšení si nevzpomínají,“ uzavírá publicista.