Rakousko čeká 70 000 žádostí o azyl, nejvíc od pražského jara 68

02.06.2015 10:39 | Zprávy

Rakousko v letošním roce očekává nejvyšší počet žadatelů o azyl od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 a od potlačení protisovětského povstání v Maďarsku v roce 1956. Dnes o tom informovala agentura APA. Rakouské ministerstvo vnitra původně předpokládalo, že o azyl bude mít letos v této alpské republice zájem 50 000 lidí, svůj odhad ale zvýšilo o dalších 20 000 očekávaných žádostí.

Rakousko čeká 70 000 žádostí o azyl, nejvíc od pražského jara 68
Foto: rep
Popisek: Rakouská vlajka

Revidovaná prognóza vychází ze zvýšeného počtu uprchlíků, kteří se v posledních měsících na Vídeň s žádostí o azyl obrátili. V porovnání s ostatními evropskými zeměmi čelí Rakousko podle ministerstva vnitra spolu se Švédskem nejvyššímu počtu azylantů na počet obyvatel. Jen v uplynulém týdnu zaznamenaly úřady 1781 žádostí, za celý květen pak 6240 a od začátku roku 20 620 žádostí. 
   
Z dostupných statistik nelze podle APA zjistit, zda Rakousko v nedávné minulosti pečovalo o podobně vysoký počet běženců, jaký Vídeň letos očekává. Záznamy ministerstva vnitra, které jdou zpětně do roku 1980, to však nevykazují. Nejvyšší počty azylantů do Rakouska přišly v letech 1981 (34 500 žádostí), 2002 (39 300 žádostí) a 2003 (32 400 žádostí). 
   
Mimo statistiky pak stojí zhruba 90 000 obyvatel Bosny a Hercegoviny, které Rakousko v 90. letech přijalo v reakci na válečný konflikt v jejich vlasti. Tito uprchlíci ale o azyl požádat nemuseli, dodala APA. 
   
V nedávné historii tak nejvyšší příval běženců nastal po krvavém potlačení maďarského povstání proti diktatuře, kdy do Rakouska v letech 1956 a 1957 přišlo na 180 000 lidí, a po invazi Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem do Československa v roce 1968. Tehdy se podle APA přes hranice vydalo 162 000 lidí. 
   
Evropa v současné době čelí masivnímu přílivu běženců. Důvodem jsou nestabilita, násilnosti a válečné konflikty v jejich rodných zemích. Především Itálie a Řecko, které běženci považují za vstupní bránu do Evropy, se kvůli tomu potýkají s velkými potížemi. Evropská komise proto navrhuje část běženců z obou zemí přerozdělit mezi ostatní státy EU. Někteří členové evropské osmadvacítky systém kvót ostře odmítají. Je mezi nimi i Česko, na které by podle tohoto plánu připadlo 1328 azylantů. 
 

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: ste, čtk

Mgr. Ondřej Kolář byl položen dotaz

Jak přesně si to vyvlastnění představujete?

A byť je to mířeno proti Rusům, není paradox, že přesně tohle dělali oni? Fakt myslíte, že je to demokratický nástroj?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Kdo nesmrdí, není Čech, poučí děti neziskovky. Klimatická instruktáž pro učitele a milionové dotace

20:37 Kdo nesmrdí, není Čech, poučí děti neziskovky. Klimatická instruktáž pro učitele a milionové dotace

Vzdělávání dětí a studentů v oblasti klimatu stále častěji začíná zaujímat místo ve výuce na školách…