V loňském roce Kronen Zeitung odhalil závažné nedostatky v sociálním systému, který ročně přijde daňové poplatníky na miliony eur. Konkrétně ve Vídni již v loňském roce tvořili příjemci sociálních dávek z řad migrantů téměř polovinu. Mnozí z nich se vzhledem k většímu počtu dětí a pobíráním další podpory dostanou měsíčně na tak vysoké částky, o kterých si může průměrný Rakušan nechat jenom zdát. Za pouhé čtyři roky narostly výdaje ze 626 milionů na 1,6 miliardy eur.

Přestože o chaosu v sociálním systému tehdy psala téměř všechna rakouská média, příliš se toho od té doby nezměnilo a do Vídně se i nadále stahuje poměrně značný počet migrantů. Jak uvádí Kronen Zeitung, za poslední rok do hlavního města Rakouska přišlo asi 8600 osob, které mají nárok na udělení azylu a tedy zároveň i na podpůrný finanční balíček, který zahrnuje minimální příjem, přídavky na děti či podporu v nezaměstnanosti atd.

Vídeňská koordinátor pro uprchlíky Peter Hacker popírá, že by Vídeň přitahovala migranty jako magnet jen díky štědrému sociálnímu systému. „To je pouze jeden z faktorů. Do hlavního města se stěhuje i mnoho dalších lidí než jenom uprchlíci. Vídeň nabízí jistoty pro všechny, a nikoli jen pro vybrané jedince. Nemáme se skutečně za co omlouvat,“ vysvětluje Hacker na dotaz deníku Kronen Zeitung s tím, že Vídeň samozřejmě nechce následovat „problematická“ města jako Brusel nebo Marseille.

Situace se ve Vídni zhoršuje i z pohledu vzdělání. Podle čerstvých statistik plných 71% studentů středních škol nepoužívá němčinu ve svém každodenním životě. Na základní škole potom tento poměr dosahuje 56%. Tato čísla, získaná z Ministerstva pro integraci, podle Kronen Zeitung ukazují, jak moc se hlavní město vymyká zbytku země, kde se procentu žáků a studentů bez používání němčiny v běžné mluvě pohybuje pod třicet procent.

Rakousko se v důsledku přílišného počtu dětí s přistěhovaleckými kořeny propadá v mezinárodních srovnávacích studiích vzdělanosti stále hlouběji. Jak rovněž zmiňuje rakouský deník, učitelé ve Vídni si čím dál víc stěžují na nedostatečnou podporou úřadů a hovoří o současných žácích a studentech jako o „ztracené generaci“. Roste také nezaměstnanost, která dosahuje mezi rodilými Rakušany 11%, ale mezi cizinci téměř dvojnásobek.