„Už nelze dále tolerovat, aby se čistí příjemci finančních prostředků z EU ... země, jimž se vyplatilo tolik peněz, v případě jakéhokoli problému obrátily zády a řekly: Ne. U jejich obyvatel to možná má ohlas, neslučuje se to ale s myšlenkou solidarity v EU,“ řekl ministr na dotaz, co v souvislosti s přílivem běženců říká postoji zemí sousedících s Rakouskem.

Ministr v rozhovoru zejména hájil rakouské rozhodnutí o uplatňování ročních kvót na přijímání uprchlíků. Vídeň chce za rok přijmout nanejvýš 37 500 žadatelů o azyl a stanovila také denní strop na přijímání uprchlíků. Je ochotna jich denně do země vpouštět nanejvýš 3200 a vyřizovat na hranicích maximálně 80 žádostí o azyl. Podle něj kritika tohoto postupu není na místě, protože každá země si musí sama stanovit, o kolik migrantů se zvládne reálně postarat.

„O žádné porušení práva nejde. Loni jsme, stejně jako Německo, zvládli hodně. Zároveň je tu až příliš mnoho dalších zemí, které jen přihlížely tomu, jak se snažíme. Někdy se prostě každá země dostane na hranici možného,“ řekl Doskozil.

Už loni rakouský spolkový kancléř Werner Faymann vyzval, aby státy, které neprokazují dostatečnou solidaritu v uprchlické krizi, měly omezený přístup k fondům Evropské unie. Premiér Bohuslav Sobotka se proti tomu poté ostře ohradil s tím, že solidaritu si nelze vynucovat výhrůžkami a řekl, že Česko je v uprchlické krizi solidární, aniž by ho k tomu musel někdo nutit.