Ministr vnitra Vít Rakušan kritikům migračního paktu zejména z tábora opozice dlouhodobě tvrdí, že Česko má kvůli ukrajinským uprchlíkům výjimku, a tak není důvod k obavám. Jenže tuto výjimku nikdo v konečném textu najít nedokázal, bývalý ministr financí Miroslav Kalousek proto dokonce označil Rakušana a premiéra Fialu za lháře.

„Našel jsem si čas a nastudoval jsem si ‚migrační pakt‘. Není pochyb, žádná mandatorní výjimka pro ČR tam není. Nechci to lacině kritizovat, možná nešlo dojednat nic lepšího. Možná je tenhle kompromis lepší než nic. Nesmířím se ale s tím, že nám o tom naši přední politici lžou. To nesmíte dělat, pánové Víte Rakušane a Petře Fialo. Pak vám totiž lidé nebudou věřit ani tehdy, když budete mít tisíckrát pravdu,“ zmínil k tomu Miroslav Kalousek na sociální síti X.

Našel jsem si čas a nastudoval jsem si “migrační pakt”. Není pochyb, žádná mandatorní výjimka pro ČR tam není.
Nechci to lacině kritizovat, možná nešlo dojednat nic lepšího. Možná je tenhle kompromis lepší než nic.
Nesmířím se ale s tím, že nám o tom naši přední politici lžou. To…

— Miroslav Kalousek???????????? (@kalousekm) April 17, 2024

Později se Kalousek omluvil v reakci na vyjádření eurokomisařky Ylvy Johanssonové, která potvrdila, že je součástí migračního paktu i výjimka pro země, které hostí velký počet ukrajinských uprchlíků. Rakušan tak podle Kalouska nelhal, ale velmi účelově interpretoval možnou výjimku.

„Petr Fiala a Vít Rakušan používali slovo výjimka. Jenže žádná výjimka v migračním paktu není. Je tam pouze nárok na žádost o výjimku. Nikde ale není mandatorní povinnost EU tu výjimku udělit,“ řekl Kalousek pro CNN Prima NEWS.

„Kdybychom nyní o tu výjimku požádali, je vysoká pravděpodobnost, že by nám bylo vyhověno. Jenže otázkou samozřejmě je, jak to bude vypadat za dva roky. Slovo lež bylo ode mě příliš tvrdé a neférové. Byla to spíš nepřesná a zjednodušená informace. Proto jsem se omluvil, jelikož slovo lež ode mě byla také zjednodušená a nepřesná informace. Za vším ostatním si však stojím,“ dodal Kalousek.

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) také upozorňuje, že žádná konkrétní výjimka pro Česko neexistuje a jen o ni lze každoročně žádat. „K oslavám nad komentářem komisařky Ylvy Johanssonové není žádný důvod. Česko výjimku nemá. Ano, může o ni zažádat – stejně jako další státy, které přijaly uprchlíky z Ukrajiny. Ano, nyní by ji pravděpodobně dostalo – dočasně. Jenže výjimka se posuzuje každý rok znovu podle situace. Za dva roky, kdy pakt vstoupí v platnost, tady Ukrajinci nemusejí být. Pak by se na nás pravidlo ‚přijmout, nebo zaplatit‘ vztahovalo,“ upozornil Zdechovský.

A stejně uvažuje i kandidát koalice SPOLU do europarlamentu Ondřej Krutílek (ODS), podle nějž může být situace za dva roky úplně jiná a Rakušan nemůže na tuto výjimku zcela spoléhat. „Tou dobou se předpokládá, že v Česku bude pod dočasnou ochranou méně Ukrajinců než nyní. To v praxi znamená, že argumentace ministra Rakušana Ukrajinou oproti dnešku ještě zeslábne. Při rozhodování unijních institucí o zapojení jednotlivých členských států do solidárního mechanismu navíc hraje roli mnohem více faktorů než ten jediný, o kterém pan Rakušan stále mluví,“ uvedl Krutílek.

Rakušan podle něj komunikaci ohledně tohoto klíčového tématu pro mnoho českých občanů podcenil. „Ministr Rakušan absolutně podcenil politickou citlivost migračního paktu. Českou veřejnost de facto postavil před hotovou věc a nezvládl krizovou komunikaci. Sám sebe a potažmo i vládu postavil do defenzivní pozice. Jestli je tady někdo, kdo nahrál dezinfo scéně, tak je to on,“ dodal Krutílek.

„Vít Rakušan podlehl neadekvátní euforii, která nebyla namístě. Migrační pakt interpretoval pro občany značně nepřesně. Navíc ho posuzoval z pohledu dnešní uprchlické situace v ČR. Podstatná ale bude realita za dva roky. To už může být dávno jiná situace. I když velké množství ukrajinských uprchlíků na našem území může mít vliv na povinnou solidaritu, není to nic automatického a nelze s tím počítat,“ přidal se europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09).

„Rozhodně neexistuje konkrétní výjimka pouze pro Českou republiku. Byl přijat pouze obecný princip, který umožňuje státu poskytujícímu dočasnou ochranu velkému množství uprchlíků požádat Evropskou komisi o vyjmutí z principu povinné solidarity. Komise žádost posoudí a případně předloží ke schválení Radě EU. Udělení výjimky tedy bude vždy závislé na rozhodnutí těchto dvou orgánů a rozhodně nebude automatické,“ dodal Pospíšil ve shodě s ostatními.