Jelínek dnes dokončil svoji zhruba pětihodinovou závěrečnou řeč, ve které uvedl, že Rath nepřijímal úplatky a neprokázalo se, že by věděl o manipulování tendrů. Podle něj obžaloba neprokázala, ke komu měly úplatky směřovat a jejich předávání pouze dovozuje, jelikož nebyly nasazeny odposlechy v místech, kde se to mělo stát. „Vina obviněných je dovozována z nepřímých důkazů, které netvoří ucelenou soustavu,“ podotkl Jelínek.

Advokát zopakoval námitky, které se týkají průběhu trestního řízení. Míní například, že o kauze rozhodovali žalobci a soudy, kterým to nepříslušelo. Pořízené odposlechy považuje za nezákonně pořízené důkazy. Podle Černého je Rathova kauza nespravedlivým procesem, ke kterému vedly politické postoje tehdejšího významného opozičního poslance a úspěšného hejtmana.

Řízení s Rathem podle jeho právníků dlouhodobě ovlivňují vrcholní politici země, kteří se ke kauze od jejího vypuknutí v roce 2012 vyjadřují. Jmenovali například prezidenta Miloše Zemana, který Ratha označil za zloděje. Právníci argumentují tím, že zakázky popsané v obžalobě se uskutečnily podle zákona a nevznikla při nich nikomu škoda.

Jelínek upozornil, že případný zprošťující rozsudek může způsobit miliardové škody, jelikož by se mohli obžalovaní a firmy uvedené v obžalobě domáhat vysokého odškodnění od státu. Propadla by se také důvěra v policii a justici. „Podle mého názoru o vině Davida Ratha rozhodla skupina policistů a státních zástupců, kteří vedli trestní řízení mimo mantinely trestního řádu,“ řekl Jelínek. Dodal, že o vině je podle něj jasno od konce roku 2011, kdy padlo trestní oznámení, které celou kauzu rozjelo.

Krajský soud v Praze nejprve v roce 2015 uložil Rathovi 8,5 roku vězení a přísné tresty vyměřil i většině dalších obžalovaných. Původní verdikt v roce 2016 zrušil vrchní soud a případ se tak dostal zpátky k soudu, který původně vynesl odsuzující rozsudek.

Podle státního zástupce Petra Jiráta by měl jít Rath na osm až devět let do vězení a měl by mu také propadnout veškerý majetek. Stejný trest navrhl Kateřině Kottové a jejímu manželu Petrovi, které považuje za hlavní organizátory manipulování krajských veřejných zakázek. Rath a Kottovi chtěli podle obžaloby za ovlivnění zakázek úplatky přes 48 milionů korun. Převzít podle spisu stihli 38 milionů, pak je zatkla policie.

V případu figuruje dalších sedm obžalovaných z řad manažerů stavebních a zdravotnických firem, které zakázky získávaly. Policie všechny pozatýkala v květnu 2012. Soudy se kauzou zabývají od roku 2013.