Islámský stát ovládl druhé největší město Iráku v červnu 2014 a až do loňského října starobylé město zcela ovládal. Před více než sedmi měsíci však zahájily irácké jednotky, podporované spojenci, drtivý protiútok a pozice ISIS od té doby značně oslabily. Přesto podle OSN ovládají džihádisté stále značnou část města, kde žije až 200 000 lidí. Většina z nich žije v téměř nelidských podmínkách. Hladovějí, nemají přístup k vodě a džihádisté je využívají jako lidské štíty.

Smrt je ve zničených ulicích rozbombardovaného města všudypřítomná. „Toho rána otřásly městem tři ohlušující detonace během pouhé půl hodiny, za které nesou odpovědnost sebevražední atentátníci ISIS. Podle irácké armády od začátku loňské ofenzivy tímto způsobem vybouchlo asi 850 osobních a nákladních aut či cisteren,“ píše německý reportér, který se ulicemi města vydal společně s jednotkou irácké policie.

„Chvíli musíme běžet rychlostí blesku, jindy se zase jen velmi pomalu plazíme a hlavu máme téměř u země. Ostřelovač ISIS může být kdekoli. Nakonec jsme se dostali do druhého patra budovy, ze které je možné otvory ve zdi pozorovat pozice džihádistů,“ líčí reportér Reuter a dává prostor několika zuboženým lidem, kteří zde pobývají. „Žili tady čtyři ruští džihádisté s mladými manželkami. Byli velmi brutální. Zabili by nás, kdybychom s ženami jen promluvili,“ tvrdí jeden z mužů.

„Když už ale naše ženy neměly mléko pro děti, šli jsme za nimi s tím, že hladovíme. Na to nám džihádista řekl, že když hladověl Prorok, položil si na břicho kameny, ať uděláme to samé. Odmítli se s námi dělit o své zásoby. O několik dní později všichni zmizeli. Nevíme, jestli uprchli, či je zabila odpálená raketa,“ krčí muž rameny. Západní Mosul je podle německého reportéra doslova peklem na Zemi.

„Desítky tisíc lidí doposud nezemřely jen proto, že se na tyto události připravily. Iráčané vždy očekávali to nejhorší, a až příliš často to tak dopadlo. Před několika měsíci začali obyvatelé Mosulu shromažďovat potraviny i vodu,“ píše Reuter a dodává, že před nedávnem se podařilo džihádistům získat uniformy iráckých speciálních jednotek ERD a podařilo se jim postřílet možná až jednadvacet policistů. „Kdo je přítel a kdo nepřítel? Rozdíl často není patrný na první pohled.“

Jistotu poklidného života bohužel nemají ani ti, co byli osvobození z osidel Islámského státu. „Loni na podzim jednotky ERD bezohledně zatýkaly obyvatele měst a obcí na jihu od Mosulu. Mučili, zabíjeli a znásilňovali jejich ženy. Tyto zločiny jsou jasně doložitelné a irácká vláda přislíbila vyšetřování a potrestání viníků,“ uvádí Reuter. Mezitím z města dál prchají jeho obyvatelé. „Nezbylo nám nic, a proto také nemůžeme nic ztratit. Nemáme vzdělání, jsme chudí a vydaní na milost a nemilost ostatních. Jásali jsme nad Saddámem i Islámským státem. Budeme podporovat i kohokoli jiného,“ vykládá postarší rozzlobená žena.