„Respirátory FFP3 jsme viděli pouze v televizi, a ani respirátorů FFP2, které dostáváme od státu, není dostatek. Navíc jsou někdy sporné kvality, mnoho lékařů a sester má po nich alergickou reakci na obličeji a dechové potíže, zřejmě kvůli formaldehydu, kterým jsou některé typy respirátorů cítit,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. 

Právě praktičtí lékaři jsou rizikovou skupinou i vzhledem k tomu, že dvě třetiny lidí, kteří absolvovali v Česku testy na koronavirus, tam poslali právě oni. Někdy je přímý kontakt s pacienty pro akutní vyšetření nutný.

Pražský lékař Norbert Král denně osobně vyšetří kolem osmi lidí, za běžného provozu jich přijde kolem třiceti. „Jeden pacient, který přišel do ordinace, měl například hlubokou žilní trombózu,“ poukázal na jeden z neodkladných zákroků.

I on se nejdříve potýkal s nedostatkem ochranných pomůcek. S jedním respirátorem, který se má vyměňovat po 4 hodinách, prý ordinoval i tři dny.

Lékaři mohli ordinovat často pouze díky darům od pacientů, kteří jim nosili roušky nebo dezinfekci.

O stejnou zkušenost se podělila také dětská lékařka Ilona Hüllová; na začátku března dostala darem dva respirátory FFP2, které používala celý týden, přestože by se měly měnit každý den. „Minulý týden jsme konečně obdrželi i ochranné brýle. Štíty stát nezajistil. Nám je vytvořil manžel od kolegyně. Vytiskl je pomocí 3D tiskárny,“ uvedla s tím, že nedostatek je i ochranných plášťů.

Lékaři uvedli, že s některými členy rodiny pro jistotu udržují kontakt pouze po telefonu. Jsou si vědomí, jak sami kontaktem s pacienty riskují, a ordinují tak za cenu částečného obětování osobního a rodinného života.