17. listopadu 1989  byl režisér Jan Hřebejk na Národní třídě a podařilo se mu odtud dostat na Václavské náměstí do bytu jednoho ze svých tehdejšího spolužáků, který měl doma satelit. „Čekali jsme, jestli to zaznamenaly nějaký světový agentury a najednou byl v CNN Headline News, jak začíná masakr na Národní třídě. A tam jsme věděli, že jestli to je hlavní zpráva na největší americký zpravodajský televizi, tak že se to bude těžko ututlávat,“ prozradil Hřebejk.

Největší „sviňárna“ komunistických strážců zákona tehdy prý spočívala v tom, že pořádkové síly stlačily demonstranty k sobě. Tlačily na ně tolik, že se lidi skoro dusili a pravděpodobně nejeden člověk utrpěl zlomeninu. „To bylo daleko horší, než ty obušky,“ podotkl Hřebejk s tím, že sám viděl komunistické strážce zákona, jak třískají demonstranty obušky.

Demonstranti se ale nedopouštěli násilností, na rozdíl od komunistických strážců pořádku, čehož si Hřebejk cení dodnes. „A já dodneška patřím k lidem, kteří si myslí, že ten nenásilný průběh je klad. Neměli by jsme si říkat, že měla téct krev a mělo to bejt tvrdší,“ zdůraznil Hřebejk. Právě proto vnímá Den boje za svobodu a demokracii za největší domácí svátek.

Jimá věc už prý je, jak se pak čeští občané vyrovnávali s minulostí.