Také o tom, že Severoatlantická aliance posílí své východní křídlo rozmístěním čtyř vícenárodních praporů v Pobaltí a v Polsku, rozhodl summit ve Varšavě. „Vyšlou jasnou zprávu, že útok na jednoho spojence je útokem na celou Alianci,“ uvedl k rozhodnutí generální tajemník organizace Jens Stoltenberg s tím, že cílem je kombinovat silnou obranu s dialogem.

Americký prezident Barack Obama v rámci summitu zdůraznil, že evropské země jsou a zůstanou nejbližšími spojenci USA a že bezpečnost Evropy a Ameriky je nedělitelná. Naše česká politická reprezentace se zviditelnila také vyjádřením prezidenta Miloše Zemana o nutnosti dialogu s Ruskem. „Zdůrazňoval jsem, že ten dialog by se měl vést v řadě dalších oblastí – výměna studentů, turistů, podnikatelů, samozřejmě politiků. Dialog může být nástrojem změny postojů některých ruských politiků. Zatímco taková raketa s termonukleární hlavicí může být použita jenom jednou, dialog může být používán setrvale,“ řekl Zeman novinářům. Jak hodnotit závěry summitu ve vztahu k Rusku? A je nastavená linie správná, nebo příliš měkká či tvrdá? ParlamentníListy.cz se ptaly osobností napříč politickým spektrem.

Zlatuška: Smlouva NATO není jen cárem papíru a členské státy ji berou vážně

Pozitivně hodnotí výstupy summitu NATO poslanec ANO Jiří Zlatuška: „Je to jen potvrzení toho, že obranná doktrína, na které Severoatlantická aliance stojí, platí. Leckdo by si mohl přát, aby se Spojené státy odtahovaly od Evropy, ale není to pravda a jsou stále součástí Aliance. To je veskrze pozitivní. Celková linie NATO odpovídá alianční smlouvě a každý, kdo by měl jakékoli agresivní choutky vůči kterékoli zemi Aliance, by si měl uvědomit, že smlouva NATO není jen cárem papíru a že ji členské státy berou vážně.“ K vystupování české reprezentace uvedl: „Pokud jde o prezidenta Zemana, podrobnosti jeho vystoupení jsem nesledoval, a nemohu je tedy komentovat, obecně ale hodnotím pozitivně signál, který vyšel  od našich politiků ve smyslu příslibu zvýšení výdajů na obranyschopnost a armádu, která bude součástí NATO. To je věc, již je v dané mezinárodní situaci třeba vítat.“

Že Rusko vyvolalo větší aktivitu Severoatlantické aliance, říká poslanec ANO Martin Komárek: „Porušilo mezinárodní dohody a status quo tím, že de facto zabralo Krym a vyslalo zelené mužíky na Ukrajinu, kde vznikly dvě proruské „nezávislé“ republiky. Nenazývejme to přímo agresí, ale Rusko rozhodně nevystupovalo jako důvěryhodný a vypočitatelný partner. Je naprosto přirozené, že východní země Aliance, které mají s Ruskem své smutné zkušenosti s dlouholetou okupací, jsou znepokojeny. NATO dává pouze najevo, že bude dodržovat svou základní chartu, to ale není nic nového, kvůli tomu Aliance vznikla.“ Nutnost vedení dialogu s Ruskem, na což upozorňuje prezident Miloš Zeman, není podle Komárka nic proti ničemu. „Naopak, když vůči někomu zaujímáme asertivní postoj, neznamená to, že s ním nebudeme mluvit. V tomto smyslu je příkladná politika Ronalda Reagana vůči tehdejšímu Sovětskému svazu, kdy nevynechal jedinou příležitost, aby se setkal s vedoucími sovětskými představiteli a přesvědčoval je o své pravdě. To, že nejsme přátelé, neznamená, že musíme být nepřáteli. Dialog se musí vést a je určitě správné, že to Miloš Zeman zdůraznil,“ dodal Komárek.

Foldyna: Je to stejné, jako komentovat postoj členů ÚV KSČ k Varšavské smlouvě

O rozmístění čtyř vícenárodních praporů v pobaltských státech a v Polsku se hovoří delší dobu. Na tuto skutečnost upozorňuje poslanec Antonín Seďa (ČSSD): „Cílem je podpořit solidaritu v rámci NATO, protože z těchto zemí zaznívá opakovaná obava. Ta vychází z bezprecedentní anexe Krymu ruskými jednotkami a také z formy hybridní války a angažovanosti Ruské federace na východní Ukrajině,“ reagoval pro ParlamentníListy.cz. „Nicméně je také zřejmé, že země Aliance mají s Ruskou federací řadu společných zájmů, jako je boj proti terorismu. Proto ta snaha o obnovení dialogu s ruskou stranou. Přesto se domnívám, že tento dialog již bude v jiném formátu, Rada NATO – Rusko, a to zejména z důvodu přetrvávající agresivní politiky prezidenta Putina. Co se týká pozice české strany, ta je podle mého názoru vyvážená s podporou stability a demokratického procesu na Ukrajině, bezpečnostní stability v Sýrii, Iráku, Afghánistánu a Libyi. A základem je zajištění českých národních zájmů zejména zajištění bezpečnosti našim občanům a kolektivní obrany České republiky,“ dodal.

S daleko ostřejší reakcí ale přichází jeho stranický kolega a poslanec Jaroslav Foldyna: „NATO už jen tím, že na svůj summit do Varšavy pozvalo Albrightovou
a Ševčenkovou, dalo jasně najevo, že mu nejde o dialog s Ruskem. Což rozmísťováním dalších sil podél ruských hranic jen potvrdilo.“ Vyjádřil se také ke stanoviskům české reprezentace v kontextu summitu:  „Velice kladně hodnotím postoj prezidenta republiky Miloše Zemana, postoje českého ministra zahraničí a obrany nemám chuť komentovat, bylo by to stejné, jako komentovat postoje členů ÚV KSČ k Varšavské smlouvě. Škoda že nemáme žádné Františky Kriegely. Generální tajemník NATO Stoltenberg ve svém vystoupení řekl, že stojí o dialog s Ruskem, ovšem pokud jako hosty pozval rusofobní političku s přezdívkou Balkánská řeznice a psychopatickou „pilotku“ z paravojenského praporu Ajdar, je těžké věřit v upřímnost slov o dialogu,“ doplnil.    

Zdechovský: Česká republika je černým pasažérem v NATO

Že se daly závěry summitu očekávat, konstatoval europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL): „NATO vyšlo vstříc hlavně Pobaltským státům a Polsku, které se obávají o svou bezpečnost. Nejde o krok proti Rusku, spíš si NATO uvědomilo, že v minulých letech podcenilo svou obranyschopnost a bojeschopnost. Začíná se vracet zpět k úkolu, ke kterému bylo zřízeno, a to je obrana členských států.“ Zdechovský se domnívá, že vyslání několika tisícovek vojáků je vhodné a jde spíš o symbolické gesto. „Má ukázat připravenost Aliance, ale nepřipravujeme se na nějakou válku. Vede se intenzivní dialog jak s Ruskem, tak dalšími státy. Je třeba spíš ukázat schopnost, že NATO dokáže rychle a účinně zareagovat.“ Europoslanec přidal i výtku do českých řad: „Česká republika je černým pasažérem v NATO. Nedodržujeme své závazky. Postoj české reprezentace mi přijde spíš směšný, už s ohledem na to, kolik peněz dávají různé členské státy na posílení své bezpečnosti. Když to srovnám s rozpočtem České republiky, je zanedbatelný. V tom zaslouží především ministerstvo obrany, popřípadě i představitelé republiky poměrně velikánkou kritiku.“ 

Schwarzenberg: Každý útok na Alianci bude mít své následky

Čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg v reakci pro ParlamentníListy.cz zmínil: „Je to signál, že se Aliance proti naději Ruska nerozloží a že naopak drží pohromadě. To je také nanejvýš nutné vzhledem k tomu, že Rusko sleduje agresivní politiku. Kdo zaútočil během posledních dvou let?! Nebylo to NATO, ale Ruská federace, a tudíž se k tomu musíme postavit tak, abychom byli obranyschopní a aby bylo jasné, že každý útok na Alianci bude mít své následky.“ Vystoupení českých politiků Schwarzenberg nesledoval. „Byl jsem o víkendu v Trenčíně na festivalu Pohoda, což byl mnohem hezčí zážitek,“ podotkl.

Také místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová je resumé summitu potěšena. „Výsledky summitu Severoatlantické aliance hodnotím pozitivně, reálně popsal rizika i reakce na ně.“ K vystupování Miloše Zemana uvedla: „To, že pan prezident inklinuje k Rusku a chce zvrátit náš prozápadní vývoj po roce 1989, není ničím novým.“

Poslanec Marek Benda z ODS hodnotí výsledek summitu takto: „Rozumím tomu, že na závěry summitu NATO Putin reaguje podrážděně, ale nevím, proč by to měl fakticky dělat, protože je to jen zopakování základních aliančních principů, které jsou obsaženy v úvodní smlouvě Aliance, a na summitu bylo jen znovu potvrzeno, že tyto principy nadále platí. Projev prezidenta Zemana jsem podrobněji neregistroval a neodvažuji se jej hodnotit na základě novinových titulků. Souhlasím s tím, že nějaký dialog s Ruskem je třeba vést, ale současně součástí takového dialogu musí být požadavek, aby Rusko dodržovalo mezinárodní právo, a pokud se tak neděje, musí být za to trestáno.“

Veleba: Po více než dvaceti letech se vrátíme tam, kde jsme už jednou byli

Svůj názor na výsledky summitu sdělil ParlamentnímListům.cz také senátor Jan Veleba: „Cíl NATO kombinovat silnou obranu s dialogem mně připomíná pohádku o krásných králových šatech. Tak zaprvé, rozmísťování praporů NATO u ruských hranic není žádná obrana, ale stupňování napětí a ve skutečnosti útok, na který Rusko odpoví protiopatřeními při pobaltských a polských hranicích a vývojem nových zbraňových systémů. Zadruhé, tento zbytečný tlak, který řídí a diktují USA, vyvolá vytvoření širší protiváhy a vojenské aliance Rusko – Čína.“ Pak situaci shrnul takto: „Sečteno a podtrženo, po více než dvaceti letech se vrátíme tam, kde jsme už jednou byli. Proti sobě stanou dva bloky, na zvýšení zbrojení půjdou nesmyslné peníze, které budou v ekonomice chybět, vztahy budou na pokraji studené války. Komu to všechno prospěje? Občanům evropských zemí určitě ne, ale gigantickým nadnárodním firmám, zbrojařským a navazujícím, těm hlavně. Osobně vyzdvihuji velmi rozumné stanovisko prezidenta Miloše Zemana, který doporučil navázat a oživit s Ruskem dialog a mnohavrstevné vztahy, které se nyní blíží k bodu mrazu. To ovšem nejde udělat tak, že tomu druhému pošlete k hranicím své vojáky, z nichž ti jedni tam už kdysi byli, a to před pětasedmdesáti lety. To asi fungovat nebude.“

Černoch: NATO se plácalo v debatách o kompetencích. V tom spočívá ohrožení Evropy

Předseda Úsvitu - Národní koalice Marek Černoch se domnívá, že by se NATO mělo vrátit k původní roli, a to je ochrana členských zemí. „Bohužel se v posledních letech chová jinak. I během migrační krize mělo být jasnou ochranou Evropy. Místo toho se ‚plácalo‘ v neustálých debatách o tom, jaké jsou nebo nejsou jeho pravomoci. V tom bude spočívat ohrožení Evropy v příštích letech,“ reagoval Černoch a dodal: „Jakýkoli globální konflikt by mohl rozpoutat jen blázen, což věřím, že si prezidenti velmocí uvědomují.“

Své stanovisko přidal také šéf SPD Tomio Okamura: „Postavme otázku opačně. Když kolem hranice vašeho státu neustále jiné vojenské uskupení posiluje vojenskou účast, budete se cítit bezpečněji? Budete považovat příchod americké armády ke svým hranicím za posílení dialogu, nebo vydírání? Mírový dialog přece vypadá opačně. Tak, že se snižuje napětí.“