Ve svém zpravodajství, které zveřejňuje Dluhý každý týden na YouTubu, se zabývá méně známými anebo záměrně zapomínanými či zamlčovanými fakty. Ohledně pomoci konfliktem zmítaných území citoval nejdříve mediální dům Time s tím, že za poslední rok poslala americká vláda té izraelské vojenskou pomoc v hodnotě 17,9 miliardy dolarů. A na stránkách americké Rady pro mezinárodní vztahy ukázal zase, že USA poskytly ukrajinské vládě od začátku konfliktu s Ruskem175 miliard dolarů.

Zpočátku však hovořil o hurikánech Helene a Milton s tím, že poté, co se v posledních týdnech prohnaly USA, zanechaly za sebou mrtvé, zraněné a obrovské majetkové škody. Americká vláda pak byla veřejností kritizována za to, že obětem v Severní Karolíně a v dalších státech neposkytla patřičnou pomoc. Lidé byli v některých oblastech závislí doslova jeden na druhém.

Dluhý se dlouhodobě zabývá tématem, jak jsou schopny moderní technologie ovlivňovat sílu a směřování bouří, cyklonů a hurikánů. Ostatně na to již v minulosti upozorňovalo mnoho politiků a ParlamentnímListům.cz badatel prohlásil v jednom z rozhovorů: „Pokud se problematikou ovlivňování počasí zabýváte, zjistíte, že nazývat tento fenomén dezinformací či konspirací je přinejmenším výraz nízké informovanosti. Například americký profesor James Fleming napsal o ovlivňování počasí knihu s názvem Hazard s nebesy. Zde se dozvíte, že se počasí ovlivňuje od čtyřicátých let minulého století. Nedávno proběhla v americkém Baltimoru 24. konference o plánovaném a náhodném ovlivňování počasí. Prostě ovlivňování počasí je ve světě celkem běžnou záležitostí. A používají ho i armády.“

V aktuálním díle Nebe nad mraky poukazuje na to, že na sociálních sítích začala kolovat různá videa a analýzy o tom, že byl hurikán Helen ovlivněn technologiemi pro ovlivňování počasí, což mnohá mainstreamová média označila za dezinformace a konspirace. Není schopen dokázat, že byly poslední americké hurikány uměle modifikovány, ale umí dokázat existenci a používání technologií pro ovlivňování bouří a hurikánů. Ty se realizovaly v minulosti.

Jako příklad uvedl projekt Davida Milese, šéfa dnešní australské firmy Miles Research, který v roce 2011 podepsal s vládou v Keni spolupráci s názvem Globální projekt deště s tím, že pomocí elektromagnetických vln a elektrických impulzů nasměrují masy vlhkého vzduchu na tuto zemi tak, aby se v Keni zvýšily dešťové srážky a ukončily sucho. Do projektu bylo zapojeno i OSN a generální tajemník Organizace pro výživu a zemědělství, což je specializovaná agentura OSN. José Graziano da Silva v roce 2012 sdělil, že se díky této technologii zvýšily ve sledované oblasti Afriky srážky až o dvě stě procent.