Baxa prohlašuje, že mu Zeman nabízel křeslo předsedy Ústavního soudu, pokud rozhodne ve prospěch Hradu ve věci jmenování profesorů. Zeman oponuje, že se mu Baxa v podstatě mstí za to, že jako prezident o obsazení soudů rozhoduje jinak, než by si Baxa přál. Soudce se těmto nařčením důrazně bránil.

„Možná bych mlčel do konce života, ale byl to důsledek mimo jiné toho, že časopis Respekt popsal nějaké případy jednání kancléře (Vratislava) Mynáře. Pak jsem viděl reakci kancléře Mynáře a když za mnou přišli další novináři, tak jsem jim řekl to, co jsem zažil. Za každou větou z toho rozhovoru si stojím, jen jsem to pak opakoval na podvýboru pro justici v Poslanecké sněmovně,“ prohlásil Baxa před kamerami.

A proč nepromluvil o této situaci dřív? Protože nechtěl narušovat výběr svého nástupce v pozici předsedy Nejvyššího správního soudu. Osobně prý neměl problém čelit prezidentovi a tlakům, ale když lidé kolem hlavy státu nevědí, že je justice nezávislá, je třeba jim to připomenout.

Důrazně odmítl, že by byl zatrpklý. Nebo že by se prezidentovi mstil, jak to naznačuje sám Zeman. „Věřte tomu, myslím, že kdo mě zná, tak ví, že jsem všechno jiné, než nějaký mrzout a zatrpklý člověk,“ pravil Baxa. Svému nástupci v pozici předsedy NSS Michalu Mazancovi prý pomáhá, jen si vzhledem k jeho věku nemyslí, že byl nejlepší volbou, protože se za 3 roky bude pozice předsedy Nejvyššího správního soudu znovu přeobsazovat. V té době by měl být prezidentem ještě Miloš Zeman, takže o tom pravděpodobně bude rozhodovat on.

Pokud státní činitel říká, že by soudce měl rozhodovat tak, či onak, přičemž jako veřejný činitel dobře ví, že se soudci ze své podstaty nemohou řídit jeho přáními, tak je něco špatně. „Rozhodnutí padne podle zákona,“ zdůraznil Baxa. „Ty základní principy nemají zůstat jen na papíře, rovnost řízení před soudem musí platit pro každého. Pro toho prvního občana, i pro toho posledního,“ zlobil se Baxa.

• Celé vyjádření naleznete zde

Prezident, stejně jako další představitelé státních institucí, mají svým spoluobčanům dávat co nejlepší příklad, aby posílili důvěru v tyto instituce.