Existuje podle Vlacha reálná možnost, že Ukrajinci získají celý Mariupol? „To nemůžu předvídat, ale podle toho, jak to je na těch frontách, tak si myslím, že pro současnou chvíli, tedy pro tuto současnou fázi války, ten Mariupol je zřejmě pro Ukrajinu ztracený a teď půjde o to, jak odtamtud dostat civilisty, kteří se skrývají v těch krytech pod Azovstalem, a jaký bude osud vojáků,“ zmínil Vlach.

„Pokud dojde k nějaké domluvě, tak se civilisty odtamtud podaří dostat, protože jsou tam děti, bylo by to velice nelidské, kdyby ty civilisty stihl osud kombatantů. A co se týče vojáků, protože ti jsou tam velice houževnatí, odmítl bych tady různé nálepkování praporu Azov. Setkal jsem se s těmi lidmi v poslední době a skutečně mi přijde, že jsou to lidé, kteří vědí, co dělají, a mají rozum na svém místě. A v tuto chvíli se budou velmi houževnatě bránit, ale munice, kterou tam mají, jim nevydrží donekonečna,“ poznamenal Vlach. 

„V Azovstalu jsem nebyl, v těch krytech, ale myslím, že jídla a pití mají dost,“ dodal. „Myslím si, že neměli ústupový plán, protože něco takového na Ukrajině moc neexistuje, jak mám zkušenost s ozbrojenými ukrajinskými složkami, tam se hodně improvizuje, nicméně asi věděli, co budou dělat, a věděli, že se mohou uchýlit do Azovstalu. Mohou mít hodně jídla a pití, ale je rozhodující, kolik budou mít munice, protože bez munice se neubrání,“ dodal.

Synonymem pro největší zvěrstva se pro něj stalo město Buča. On sám v něm nebyl, protože jej odstrašilo množství novinářů, kteří fotografovali mrtvá těla. „Byla to skutečně stovka fotografů, která stála za páskou – tehdy jsem si řekl, že do toho nejdu. Využijeme jiné záběry, které nebudou mé,“ poznamenal Vlach a hovořil i o Boroďance. Zde podle jeho slov byli lidé pohřbení pod sutinami a nikdo jim nepomohl.

„Protože to Rusové asi zakázali a neumožnili, aby jim někdo pomohl,“ uvedl Vlach, jenž hovořil s několika svědky o chování Rusů. Podle nich bylo příšerné. Nechce však, aby se hovořilo o kolektivní vině, protože každý skutek má své viníky. 

„Označovat ruskou civilizaci za barbarskou, což tady od některých médií vidíme, je něco podobného jako v roce 1945 s Němci – a viděli jsme, kam až to došlo,“ zmínil Vlach, že důležité také je, aby Rusové dostali šanci na uvědomění si, kdo jim doopravdy vládne.

Popsal i to, jak nyní lidé, kteří chtějí opustit město Mariupol na ukrajinské území, musejí projít prověřením v ruské databázi. „Podle svědectví místních existují databáze Ukrajinců a přesně vědí, kdo například byl proukrajinským aktivistou. Tyto lidi ,sebrali‘, hned jak přišli. Dobře věděli, kdo je kdo. To ale znamená, že museli informace sbírat předem, zřejmě už několik let. A kdyby přišli sem k nám, tak samozřejmě asi budu jedním z těch, které si pak vyfiltrují mezi prvními a na které si ,vyšlápnou‘,“ dodal Vlach.