Za tři týdny, 22. 6. 2021, bude osmdesáté výročí operace Barbarossa neboli útoku nacistického Německa na SSSR. Podle poslankyně Dagdelen by tato vzpomínka měla přimět Německo, aby se pokusilo vrátit vztahy s jeho nástupnickým Ruskem na odpovídající úroveň.
„V časných ranních hodinách 22. června 1941 nastartovalo nacistické Německo plán Barbarossa, tedy přepadení Sovětského svazu, v rozporu s mezinárodním právem. V tzv. blitzkriegu mělo Německo dobýt a obsadit sovětské území až po Ural. Tažení bylo od samého začátku doprovázeno barbarskými zločiny vůči civilnímu obyvatelstvu. Jedním z největších válečných zločinů Wehrmachtu byla blokáda města Leningradu od 8. září 1941 až do 27. ledna 1944. Podle odhadů zemřel během blokády hladem přibližně milion obyvatel Leningradu,“ připomněla levicová poslankyně.
Válečné zločiny, které Německo v Rusku a dalších svazových republikách napáchalo, by měly dnes Berlín varovat. Nejlogičtějším poučením by podle poslankyně bylo využít výročí k restartu vzájemných vztahů.
Pak připomněla, že když Německo v roce 1963 narovnalo vzájemné vztahy s Francií, dělo se tak navzdory politickým rozporům „napříč spektrem“. Stejně by se nyní měly napravit vztahy s Ruskem. Německo jako velmoc má odpovědnost za světové vztahy a nemělo by se jí zříkat.
Kromě toho připomněla rok 1990, kdy se základem pro sjednocení Německa stalo porozumění mezi kancléřem Kohlem a prezidentem SSSR Gorbačovem, jehož výsledkem byla Smlouva o přátelství, dobrých vztazích a vzájemné spolupráci, která stále platí.
Rusko je dnes kritizováno za porušování lidských práv. Poslankyně Sevim Dagdelen, která je původem Kurdka, intenzivně vnímá rozpor mezi posuzováním lidských práv v Rusku a v Turecku prezidenta Erdogana, kde jej za přihlížení Západu zažívají zejména Kurdové, ale i další menšiny.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav