Putin podle Svobody staví svůj obraz do kontrastu s Borisem Jelcinem. „Putinovy síly, zdraví, schopnost zajistit bezpečnost a silnou pozici Ruska ve světě, odhodlanost bojovat s oligarchy a korupcí proti Jelcinově slabosti, nemocem, alkoholismu, slabé armádě i neschopnosti oponovat Západu a vnitřnímu rozvratu zkorumpovatelné země. Jenže realita není tak černobílá a výsledky působí přece jen poněkud rozporuplně,“ poznamenává Svoboda a nabízí pohled na ruskou ekonomiku. 

Růst HDP je pomalý, za poslední rok pouze o 1,4 procenta. Celosvětově je totiž růst 3,5procentní, 2 procenta pak mají vyspělé ekonomiky. „Země tak již někdy od roku 2012, kdy se Putin vrátil do prezidentské funkce, stagnuje,“ poznamenává Svoboda. Podle něj se rozhodně vše nedá svádět na sankce či na nízké ceny ropy. 

Velký problém pak Svoboda vnímá ve struktuře ekonomiky, kdy Rusko dlouhodobě není schopné se vymanit ze závislosti na ropě a zemním plynu. 

„Zemi se tak stále nedaří modernizovat. Rusko drží krok s ostatním světem prakticky jen ve vývozu zbraní. Ze stability, kterou tak rád prezident zdůrazňuje, se stává spíše stagnace. I proto není Putinovo Rusko srovnáváno s jelcinovským, ale se SSSR. Stále více se totiž začíná podobat Sovětskému svazu, který sice měl vždy dost na propagandistické akce typu letů do vesmíru či rozšiřování okruhu přátel z řad soudruhů třetího světa, ale obilí musel dovážet a jeho ekonomika byla zoufale nefunkční,“ dodal Svoboda.  

Po prezidentských volbách se tak podle Svobody čeká, co udělá Vladimir Putin s hlavním problémem, jenž trápí nejen ruskou ekonomiku, ale i ostatní odvětví. „S všeobecnou korupcí a neefektivitou státní správy, která nevytváří předvídatelné a srozumitelné podmínky. Vzájemně kolidující předpisy jen ztěžují orientaci pro podnikatele,“ míní Svoboda. 

Závěrem pak dodal, že Putina tedy čeká hora problémů. „Jak se zdá, stále se může opřít o vykreslování Ruska jako země ohrožované ze Západu. Nicméně to nic nemění na tom, že bude muset, nechce-li zůstat doživotním vůdcem jako jeho čínský kolega, hledat svého nástupce. On sám přitom doufá, že si nevybere jako Jurij Andropov nového Michaila Gorbačova. A snad ještě obtížnější bude, zvláště s ohledem na bezmála dvacet let pokusů, zemi znovu nastartovat,“ uzavřel.