O tom, zda by Rusko v případě porážky Ukrajiny pokračovalo dál na západ, se vedou debaty téměř od začátku samotné invaze na Ukrajinu. Premiér Petr Fiala během konference potvrdil svůj názor a uvedl, že Rusko bude v případě vítězství na Ukrajině pokračovat dál. Možná až do České republiky.
„Pokud Ukrajina padne, tak Rusko bude možná pár let v klidu, ale pak se vydá dál – do Pobaltí a možná až k nám,“ prohlásil premiér. Podle jeho názoru Rusko obnovilo imperialistickou politiku, což od nás nyní vyžaduje pokračování podpory Ukrajiny a vyzbrojení ukrajinské armády.
Podle Fialy Rusko zná silné i slabé stránky Evropy, které využívá k rozdělování a oslabování jednoty mezi evropskými státy. Právě v tom vidí Fiala kámen úrazu, proč Evropa tak dlouho „psychologicky prohrávala“, vzhledem k tomu, že jinak „jsme téměř ve všem silnější“, jak říká český premiér.
„Jsme silnější než naši nepřátelé, podle toho musíme jednat,“ prohlásil Fiala.
S ohledem na neochotu Spojených států starat se o evropskou bezpečnost je také podle Fialy nutné zvyšovat výdaje na obranu. Vláda již zvýšila obranný rozpočet na dvě procenta HDP, ale Fiala tvrdí, že je potřeba dát ještě více a zbrojit na dluh. „Bezpečnost nám zajistí jedině peníze a zbraně. Kdo dá teď na stůl peníze a zbraně, tak má váhu,“ připomněl Fiala. Jako dobrou zprávu Fiala vnímá, že i další evropské státy by potenciálně mohly utratit část peněz u českých zbrojařů.
„Vyšší bezpečnost si bohužel vyžádá pomalejší snižování dluhu veřejných financí. Tyto peníze bychom nicméně neměli vnímat čistě jako výdaje, které budou jinde chybět. Jsou to také příležitosti pro ekonomiku, pro české firmy a univerzity. Investice do vyspělých obranných systémů se ekonomice vrátí,“ uvedl Fiala.
Že jsou investice do obrany prospěšné, tvrdí i Fialův poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Na konferenci uvedl, že české zbrojařské firmy, které zaměstnávají více než padesát tisíc lidí, značně profitují z dodávek vojenského materiálu na Ukrajinu. Během tří let války dodalo Česko na Ukrajinu více než dva tisíce kusů vojenské techniky a 130 milionů nábojů včetně tří milionů kusů velkorážové munice. Většinu nákladů na tyto dodávky podle slov Pojara uhradila Ukrajina a další země, jako jsou Kanada a Dánsko, spolu s více než desítkou dalších zemí.
Bez většího zbrojení a podpory ze strany Spojených států amerických navíc podle Pojara bude těžké odstrašit potenciální agresory. „Jednoduše musíme více zbrojit. Pokud nebudeme dávat více na svou obranu, tak žádného amerického prezidenta nepřesvědčíme, abychom v otázce bezpečnosti postupovali společně,“ řekl Pojar.
Dnešní dobu považuje za přelomovou, ačkoliv uvedl, že se teprve ukáže, zda byl bodem zlomu ruský útok na Ukrajinu, nebo znovuzvolení Donalda Trumpa jako prezidenta USA. Podle Pojara nástup Trumpa znamená změnu v transatlantických vztazích, trend odklonu politického těžiště USA od Evropy ovšem začal už za prezidenta Baracka Obamy.
Debata v holešovické La Fabrice byla první ze série konferencí, které Fiala plánuje před volbami uspořádat o tématech, které dlouhodobě zatěžují Českou republiku. Záznam je ke zhlédnutí zde:
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Souhlasíte s názorem premiéra Fialy, že pokud Ukrajina padne, může Rusko pokračovat v expanzi směrem na západ?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Alena Kratochvílová
frontový nevoják
