„Předevčírem ruský prezident Vladimir Putin blahopřál ukrajinským veteránům ze druhé světové války k 70. výročí osvobození země od nacismu. Putin mimo jiné zdůraznil, jak tito vojáci bojovali bok po boku svých ruských kolegů. Ve stejný den blahopřál ukrajinským veteránům také prezident Petro Porošenko, který však využil příležitosti a ujistil je o vítězství v právě probíhající vlastenecké válce, ve které hrozba tentokrát přichází z východu," všímá si Suchov.

„Na konci minulého týdne se zase v Soči konal další ročník diskuzního fóra think tanku Valdaj klub. Jeho účastníci zdvořile poslouchali Putina a jeho kousavé poznámky o zlověstné roli USA v současném světě a vzletné sliby, jak ruský medvěd neustoupí ani o centimetr této zvůli. Putinovo vystoupení se neslo v nejvíce protiamerickém duchu za celých 15 let, co je u moci. Ruský prezident tak zahájil geopolitickou ofenzivu, v rámci které by mělo Rusko podle Putina rovněž přehodnotit výsledky studené války," upozorňuje Suchov.

„Mezitím se v Kyjevě objevily zprávy o tom, že kolem Doněcku se v oblastech kontrolovaných proruskými separatisty přeskupují vojenské jednotky. V pozadí těchto zpráv se také hovořilo o tom, že Polsko soustřeďuje své vojenské síly u východních hranic s Ukrajinou. V kombinaci s těmito nepříznivými informacemi zvýšila obavy Kyjeva právě i Putinova výzva k přehodnocení výsledků studené války, které může znamenat další agresi proti Ukrajině," míní Suchov.

„Rusko může i nadále odmítat své zapojení do vojenského konfliktu na Ukrajině, ale faktem zůstává, že Ukrajina je ve válce. Tuto skutečnost můžete v Kyjevě vidět a cítit na každém kroku. Jde o válku za nezávislost, za právo Ukrajiny existovat jako suverénní stát a realizovat nezávislou zahraniční politiku na Moskvě. Ve stejné době se ruští novináři při své práci na Ukrajině přitom nesetkávají s žádnou osobní nevraživostí. Naopak jsou příjemně překvapeni ukrajinskou pohostinností a blahosklonným soucitem," tvrdí Suchov.

Celý text v angličtině najdete ZDE.

„V takové situaci cítím touhu se Ukrajincům za ruské politiky omluvit. Pro pochopení toho, co dnes cítí ruský novinář pracující v Kyjevě, si můžeme představit, jak by se asi cítil německý novinář v roce 1943, kdyby v tu dobu cestoval do neobydlených částí Sovětského svazu a snažil se sejít s několika členy výboru pro obranu státu. První by se s ním odmítl setkat z principu. Druhý by pokrčil rameny a neochotně souhlasil s rozhovorem. Je to samozřejmě absurdní představa, protože německý korespondent by nikdy takový úkol nedostal. A pokud ano, byl by krátce po překročení přední linie zastřelen," píše Suchov.

„A i když se pokusil Porošenko najít paralelu mezi událostmi druhé světové války a současností, časy se skutečně změnily. Právě probíhající válka se netýká každého obyvatele země, jako tomu bylo před 80 lety. Mezinárodní společenství dnes nebude řešit politické otázky překreslováním hranic a ruští novináři dnes mohou v klidu objemout své ukrajinské kolegy a zůstat spolu i nadále ve styku prostřednictvím sociálních sítí," nachází jasné rozdíly Suchov.

Bohužel Putinův projev na valdajském fóru podle Suchova naznačuje, že ruský prezident žíje v minulosti. „Ba co víc, pokud hodlá přehodnocovat světový řád stanovený po skončení studené války, přichází s tímto návrhem s dvacetiletým zpožděním. Mnozí komentátoři poukazovali na fakt, že Putin může mít pro svůj hněv a zášť vůči Západu opodstatněné důvody. Celý problém se však snaží vysvětlit za použití natolik zastaralého jazyka a frází, že mu nikdo kromě pár občanů Ruska a dalších zemí nemůže rozumět," je přesvědčen Suchov.

„Ponechme však nyní emoce stranou. V Rusku není dvacet let po skončení studené války zas až tak špatně. Moskva měla možnost jednat svobodně a dle svého uvážení. Využila této svobody k tomu, že se nepohodla prakticky se všemi klíčovými republikami z bývalého Sovětského svazu. Dokonce i v zemích jako je Bělorusko a Kazachstán se podařilo tamějším politikům používat v posledních dvou dekádách moderní politicky slovník. Zatímco Rusko vůči nim i ostatním používá zastaralý jazyk, který zní jako řinčení tankového děla, a jeho interpunkce je podobná kadenci kalašnikova," nachází Suchov kreativní příměr.

V konečném důsledku podle mínění Suchova vlastně Putin vyzývá svět, aby stejně jako on začal mluvit jazykem, který je dávno minulostí. „Nicméně kromě několika loajálních kremelských spolupracovníků se k jeho výzvě nikdo nepřipojil, ani nikdy nepřipojí. A co je horší, Putinova geopolitická protiofenziva nepomohla rublu ani navýšení cen ropy. Obojí naopak vykazuje trvalý pokles," poukazuje Suchov na tíživou ekonomickou situaci země.

„Zdá se, že globální trhy nakonec ovlivní situaci více než bombastická veřejná prohlášení či humanitární pomoc zaslaná na východní Ukrajinu. Zkraje tohoto týdne daly trhy jasně najevo, co si myslí o rétorice ruských politiků. Ropná společnost Gunvor, která má úzké vazby na Putina, se nechala slyšet, že bude prodávat svá ruská aktiva. Útok na Rusko nyní může směřovat prakticky od kohokoliv. Putin zahájil protiofenzivu, která má své kořeny ve vzdálené minulosti a beznadějně míří na současnou realitu," uzavírá Suchov.