V rámci průzkumu think-tanku Globsec se ukázalo, že na Slovensku panuje více proruských a protizápadních nálad než v ostatních zemích střední a východní Evropy.

V otázce, kdo je zodpovědný za válku na Ukrajině se ukázalo, jak odlišně situaci vnímají země střední a východní Evropy. Zatímco 71 % Čechů je přesvědčeno, že za situaci je zodpovědné Rusko, jen 40 % respondentů na Slovensku si myslí, že za válku na Ukrajině je zodpovědné Rusko. Dalších 34 % pak věří, že za situaci je zodpovědný Západ, a 17 %, že za to může Ukrajina. Rusko nejvíce viní Poláci (85 %), Litevci (79 %) a Lotyši (74 %), spolu se Slovenskem nejméně viní Moskvu Bulhaři (44 %) a Maďaři (54 %).

V Maďarsku ale mají překvapivě největší podporu ukrajinští uprchlíci, kde si 90 % lidí myslí, že je potřeba v podpoře pokračovat. Dále mají uprchlíci velkou podporu v Lotyšsku (82 %), Polsku (81 %) a Litvě (79 %). V České republice je také vysoká podpora na úrovni 74 %. Ve zmíněných zemích je podpora ukrajinských uprchlíků větší než pocit, že jde pomoc Ukrajincům na úkor vlastních obyvatel.

I v této otázce se Slovensko řadí mezi země méně nakloněné Ukrajině, když si 69 % obyvatel myslí, že jde podpora uprchlíků na úkor vlastních občanů. Nejvíce skeptičtí jsou v tomto ohledu k pomoci uprchlíkům Bulhaři (71 %).

Za bezpečnostní hrozbu považují Rusko nejvíce země, které s Ruskem bezprostředně sousedí, jako je Polsko (88 %) a Litva (94 %). Velké procento lidí považuje Rusko za hrozbu i v České republice (79 %). Ve všech zemích, které se průzkumu účastnily, výrazně narostl počet lidí, kteří považují Rusko za hrozbu, ve srovnání s obdobím před válkou na Ukrajině.

Méně než polovina obyvatel Maďarska (48 %) považuje Rusko za hrozbu; v tomto ohledu je na tom podobně i Slovensko, kde jde o 54 % obyvatel.

Slovensko je spolu s Bulharskem zemí, kde si nejméně obyvatel přeje setrvání v Severoatlantické alianci, konkrétně je to jen 58 % respondentů. Navíc je vidět klesající tendence příklonu k NATO ve srovnání s předchozími třemi roky.  

Rostoucí trend je v posledních letech kvůli válce na Ukrajině naopak patrný v Polsku, kde je pro setrvání v NATO 94 % obyvatel, podobně jako Litva (88 %) nebo Maďarsko (89 %). Češi si také většinově přejí setrvání v alianci (85 %).

I v otázce vnímání Spojených států jako strategického partnera se řadí Slovensko spolu s Maďarskem na chvost. Jen 18 % Slováků vnímá USA jako partnera, stejně tak Maďaři (17 %). Nejvyšší čísla jsou v tomto ohledu opět u Polska (78 %) a pobaltských zemí sousedících s Ruskem, Litva (64 %) a Lotyšsko (63 %). V České republice vnímá lidé Američany jako klíčového spojence 42 % lidí.

Slovensko je také zemí s největším počtem obyvatel ze sledovaných států, kteří chtějí vystoupit z Evropské unie. Zatímco 28 % Slováků by z unie vystoupilo, jen 64 % dotázaných by zůstalo. Překvapením je situaci v Maďarsku, kde by i přes časté neshody s EU zůstalo 83 % dotázaných, což je více i než v České republice (75 % pro setrvání a 11 % pro odchod).