Ruští rolníci, kolchozy, vraždění kulaků... Doktor Klír představil studentům v Plzni ruské výzkumy

28.03.2018 20:42 | Zprávy

REPORTÁŽ Ruští rolníci byli svébytnou částí společnosti za podmínek zcela odlišných od těch evropských. Nikdy se nedali spojit s proletariátem, nezúčastňovali se revolucí, i když se o to marxismus-leninismus snažil. Fatální ránu pak tomu dalo založení kolchozů a vraždění kulaků. To mj. zaznělo na přednášce „Diferenciace chudoby - středověké rolnictvo v písemných a hmotných pramenech" doktora Tomáše Klíra, vědeckého pracovníka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kterou na plzeňské Západočeské univerzitě uspořádalo ArcheoCentrum Čechy-Bavorsko.

Ruští rolníci, kolchozy, vraždění kulaků... Doktor Klír představil studentům v Plzni ruské výzkumy
Foto: archiv
Popisek: V.I. Lenin hovoří k masám

Jak bylo v úvodu přednášky, která se ale netýkala jen ruského rolnictva řečeno, podle levicových názorů se původní vrstva rolnictva měla rozpadnout na jednotlivé kulaky, na tovární proletariát – a byla představa, že bohatství plodí bohatství.

Podle Lenina to nebylo

„Rozevírají se nůžky, lidé pak podléhají kapitalistickým továrníkům, to pak vede k napětí ve společnosti. Tento pohled byl aplikován i na rolnictvo,“ uvedl pro desítku studentů Klír. „Jak roste zemědělská produkce, uvolní se institucionální pouta, bohatí rolníci budou mít stále více majetku a původní vrstva rolníků by se měla rozpadnout na velké kulaky a malé rolníky, ze kterých se stanou bezzemci a budou z nich námezdní síly. To má vést k pnutí a k bojům mezi chudými a bohatými,“ konstatoval vysokoškolský pedagog na základě ruských výzkumů.

Rolnictvo se ale revolucí nikdy nezúčastnilo. „Vždy však vystupovalo kompaktně. V době, kdy Lenin publikoval, vznikal v Rusku úplně jiný proud myšlení, který pracoval s daty, která nemají v Evropě obdoby. Od 60., 70. let začaly být vydávány milióny dat, tisíce svazků na úrovni okresů o ekonomice rolnictva, ale na úrovni etnografické, jednotlivých rodin. Proto se zrodila progresivní statistika, agrární ekonomie a data vůbec nedávala smyslu ani v klasických, ani v marxistických teoriích.“ Osobou, která popularizovala a vysvětlila metody, byl Alexandr Vasiljevič Čajanov.

Fatální konec kulaků

„Rolnická společnost byla strukturována – 60 procent středních rolníků, 20 procent malých rolníků, pak bezzemci a 20 procent kulaků. V Rusku byl rozdíl jeden a tři koně. Lenin to neakceptoval, ale v roce 1910 tato stratifikace byla pořád stejná, nic se nezměnilo,“ konstatoval Tomáš Klír a pokračoval: „Sledovaly se jednotlivé rodiny a zjistilo se, že ti, kdo byli bohatí v roce 1880, jsou v roce 1910 chudí. Je to stratifikace bez diferenciace a je cyklická. Vysvětlilo se to principem rovnováhy mezi pracovními silami a výrobními prostředky. Když je rodina bohatá, dostane hodně půdy. Když odejdou a zůstane tam třeba jen starý muž, tak potřebuje méně. Nová rodina má děti, přibírá. Marxisticko-leninská teorie ukazovala na princip trhu a že se kumuluje bohatství. Oni ale zapomněli na další věci…“

V roce 1928 prý bylo rozhodnuto. Byly ustaveny kolchozy, lidé byli rozehnáni, část z nich byla zastřelena.

Evropské metody pro Afriku nejsou

V 60. letech bylo znovu objeveno dílo A. V. Čajanova, když se jednalo o agrární reformy ve třetím světě. „Zemědělství v Africe, v Asii prý bude probíhat jako v Evropě, ale nic se nestalo. Takže vlastně katastrofa...“ Průzkumy jsou od 60., 70. let a jsou dokladovány v rozvojových zemích, které jsou na cestě ke kapitalismu – v Číně, v Íránu, v Turecku.

„Co s tím má dělat poznání evropského rolnictva ve středověku? Čajanov pracoval ve zcela jiném prostředí, s jinými demografickými charakteristikami. Výrobní prostředky byly elastické, když bylo hodně dětí, bylo hodně pracovníků, tak se expandovalo. V Rusku se na to uzpůsobily výrobní prostředky, ale v Evropě to bylo naopak. S přesně danými právy a povinnostmi. Mezi rodinami putovala volná pracovní síla – čeleď,“ vysvětlil budoucím archeologům Klír.

„Agrární dění ve Skandinávii a Anglii upozornilo na to, že stratifikace je odrazem neustálé reprodukce výrobních zdrojů, pracovní síly a odčerpávání nadproduktu. Každý rok se vytváří nadprodukt a jde o to, jak je velký a jak se vyplatí,“ konstatoval host.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Václav Fiala

Myslíte, že zvýšení trestů pro pašeráky stačí?

Podle mě jsou téměř nepostižitelní, protože se je málokdy podaří vůbec chytit. Ale když jste toto téma nakousla, tak jaké tresty jim hrozí teď a jaké navrhujete? A máte taky nějaký účinný plán, jak ochránit naše hranice? A co si vůbec myslíte, že teď bude, když Asadův režim padl? Je to dobře nebo ne...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Povinná procenta Ukrajině? Nechápu to. Pokorná odmítá plán z Bruselu

15:59 Povinná procenta Ukrajině? Nechápu to. Pokorná odmítá plán z Bruselu

Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová říká, že hnutí ANO se cítí ve frakci Patrioti pro Evropu …