Tálibán toho hodně nasliboval včetně umírněného postupu, zatím svým slibům ale nedostál. Pánové poukázali také na složení nové vlády, které čelí mezinárodní kritice, nebo na chování islamistického hnutí vůči ženám.

S Tálibánem bychom měli jednat a klást si podmínky, míní Fischer. Není pro demokratické země ale jediným možným partnerem k jednání. Afghánistán má pořád legitimně zvolenou vládu a parlament i svoje instituce.

„Tálibán by neměl být pro mezinárodní společenství jediným možným partnerem v zemi. Měli bychom si velmi hlídat, abychom nedělali dnes z tálibánců jediné reprezentanty v zemi, rozhodně není dnes čas na to, abychom je uznali,“ dodal.

Nemělo by se zapomínat ani na situaci obyčejných Afghánců, kterým hrozí „humanitární katastrofa“. A právě humanitární pomoc by podle senátora mohla být tématem, o kterém lze s Tálibánem jednat.

Podobně se vyslovil Veselý: Mezinárodní uznání vlády Tálibánu nelze v dohledné době čekat. „Zřejmě budou státy, které jej uznají – můžeme mluvit o Rusku, Číně, Turecku, Kataru, Pákistánu či Íránu. Ale že by to bylo široké uznání (ze strany) světa, kterému říkáme demokratický, to se teď očekávat nedá,“ míní.

Narážel na fakt, že islamistické hnutí nenaplňuje podmínky, které si pro jednání klade EU. „Tálibán neposkytuje opravdu žádnou příležitost pro to, aby jeho vláda v Afghánistánu byla oficiálně uznána,“ uvedl.

Nová vláda svým složením navíc neodpovídá etnickému složení obyvatelstva Afghánistánu, upozornil Veselý. „Jsou v ní zastoupeni jen příslušníci hnutí Tálibán či jemu blízcí včetně dvou lidí, kteří mají přímé vazby na teroristickou síť al-Káida,“ připomněl s tím, že činy Tálibánu zatím „jdou úplně jiným směrem“ než jeho verbální vyjádření.