Rezoluci poslanci schválili výraznou většinou 574 hlasů z 693. Kritizovali mimo jiné srpnové prezidentské volby v Bělorusku, na jejichž základě byl vyhlášen prezidentem Alexandr Lukašenko. Výsledek však neuznala ani opozice v Bělorusku, ani Evropská unie. Volby podle europoslanců byly flagrantním porušením všech mezinárodně uznávaných standardů. Evropský parlament tak ve své rezoluci vyzval k uspořádání nových voleb. A Evropská unie by měla podle zákonodárců uvalit sankce na lidi, kteří jsou za manipulace u voleb a následné potlačování protestů zodpovědní. 

Celkem by se tak sankce mohly týkat asi 40 běloruských činitelů. Těm chce unijní diplomacie zmrazit majetek v Evropské unii a zakázat cesty na území bloku. 

Ministerstvo zahraničí v Bělorusku reagovalo na krok Evropského parlamentu podrážděně. Podle něj totiž rezoluce ukazuje nepochopení toho, co se v Bělorusku odehrává. Dokument má podle Minsku „zjevně agresivní charakter a neobsahuje vyváženou tezi“. 

K rezoluci označující útok na Navalného za součást systematických pokusů o umlčení ruské opozice se pak přihlásilo celkem 532 poslanců. Moskva by podle Evropského parlamentu měla spolupracovat na mezinárodním vyšetřování případu a umožnit potrestání viníků.