Vláda původně plánovala schodek 280 miliard korun, na podzim ale státní rozpočet novelizovala kvůli neočekávaným výdajům. Podle Stanjury to bylo zejména 27 miliard korun na mimořádné valorizace důchodů, 17,4 miliardy korun na úsporný tarif na energie pro domácnosti nebo 10,9 miliardy na zvýšené sociální dávky.

Celkové příjmy rozpočtu byly 1,624 bilionu korun, výdaje dosáhly 1,984 bilionu korun. Podle Stanjury byly příjmy nižší, než se plánovalo, a to zejména kvůli menším příjmům z Evropské unie. Ministr uvedl, že se na tom projevily zejména projekty z Národního plánu obnovy, které nebyly dostatečně připraveny a proplaceny budou až v letošním roce. Nižší než plánované jsou i výdaje, kde se projevují menší spoluúčasti na evropských programech, a zatím nízká výplata podpory podnikům v energeticky náročných odvětvích.

Proti roku 2021 loni vzrostly příjmy rozpočtu o 9,2 procenta, tedy o 137,2 miliardy korun, na růstu se nejvíce podílely daň z přidané hodnoty (DPH) a daň z příjmu právnických osob. Na DPH se do rozpočtu vybralo 345,2 miliardy korun, meziročně o 15,6 procenta více. Výběr daně z příjmu právnických osob vynesl 151,5 miliardy korun, meziročně o 17,3 procenta více. „Je to historicky nejvyšší částka, která byla vybrána na dani z příjmu právnických osob,“ řekl Stanjura.