Zaorálek poukazuje na finanční náklady afghánského konfliktu, které jsou podle něj neuvěřitelné. Samotné Spojené státy už dnes do rekonstrukce země prý vložily víc než na celý Marshallův plán pro obnovu poválečné Evropy.

Konflikt v Afghánistánu začal vstupem spojeneckých vojsk pod vedením Američanů v roce 2003. „Ale naše situace se zhoršuje a pokračování našeho angažmá ztrácí smysl, jeho současná podoba je neudržitelná. Je třeba začít mluvit o tom, jak dál v Afghánistánu,“ zdůrazňuje Zaorálek a dodává, že na naší politické scéně i ve vojenských kruzích se ozvalo, že je to zbabělost a některým se udělalo nevolno.

Připomíná, že již dříve zmiňoval, že generál James Mattis může být odvolán a Spojené státy mohou zahájit stahování amerických vojáků z Afghánistánu. A tento scénář se v určité míře naplňuje. James Mattis byl skutečně odvolán a rýsuje se už i nástin dohody, jak by mohl brzy takový odchod z Afghánistánu vypadat. V rozhovorech mezi americkým vyjednavačem Zalmayem Khalilzadem a představiteli Tálibánu v Dauhá v Kataru se prý po devíti letech marného mírového úsilí poprvé zdá, že to obě strany míní vážně.

„Pokud Tálibán přistoupí na příměří, mohlo by být zahájeno postupné stahování amerických sil. Tálibán by měl zároveň slíbit, že se Afghánistán nestane v budoucnu znovu základnou pro útoky na Spojené státy,“ uvádí Zaorálek, podle kterého se bude jistě jednat i o tom, jak bude vypadat příští mír, ale do značné míry to bude již záležitostí Afghánců samotných. Dodává, že pro nás je asi těžké si představit nějaký kompromis mezi současnou platnou afghánskou ústavou a právem šaríja.

Klíčové prý nyní bude dohodnout zahájení příměří a přimět Tálibán, aby se účastníkem rozhovorů mohl stát také zástupce afghánské vlády, které se dosud Tálibán posmíval. „V představitelích vlády viděl jen americké loutky. Změnit postoj pro něj nebude jednoduché, ale nyní existuje důvod, proč to udělat,“ míní Zaorálek a zmiňuje, že Tálibán vzal rozhovory vážně ve chvíli, kdy americká strana sdělila, že je připravena k postupnému odchodu.

A i když současný afghánský prezident Ghaní asi spokojenost Tálibánu sdílet nebude, tak je fakt, že dříve tyto americké rozhovory kritizoval, dnes se s nimi smířil a říká, že mír je priorita. Donald Trump je podle Zaorálka zřejmě rozhodnut Afghánistán opustit a nehodlá tolik dbát na stanovisko afghánské vlády. „Důležité bude, aby tomuto míru pomohli všichni významní zahraniční regionální aktéři – Pákistán, Rusko, Čína, Indie,“ míní poslanec.

Původní text ZDE

Závěrem poslanec připomíná, že řadu let žádná umírněná vláda, která by postupně modernizovala zemi, neměla v Afghánistánu šanci. Afghánistán se stal průsečíkem geopolitického zápasu. Otázek je řada. „Je možné utlumit tuto geopolitiku a umožnit Afgháncům normálně žít ve své zemi? A mohou oni sami takový návrat vůbec zvládnout bez obtíží a bolesti?“ ptá se Zaorálek.

Česká republika má v Afghánistánu asi 350 vojáků. „Proto je zvlášť důležité pochopit, co se dnes v Afghánistánu děje. Budoucí vývoj má více alternativ a měli bychom se na ně připravit,“ píše na závěr poslanec ČSSD s tím, že nejde o zbabělost, ale odpovědnost.