Za krátkodobou hrozbu, která zcela jistě bude ještě nějakou dobu existovat, Koudelka označil riziko terorismu. Z dlouhodobého hlediska vidí jako hlavní riziko zpravodajské aktivity zaměřené proti Česku, evropskému společenství a NATO a snahy o narušení a rozbití vnitřní integrity vzájemné důvěry. Šéf BIS ocenil současné materiální a finanční zajištění kontrarozvědky, které se odráží v technickém vybavení i v personálním obsazení. „Nemůžeme si stěžovat,“ podotkl. Za zásadní považuje pořizování špičkové zpravodajské techniky.

Další řečníci označili za velké nebezpečí kyberhrozby. Někdejší ministryně spravedlnosti a vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) poznamenala, že i když kybernetickou válku někteří lidé považují za sci-fi, ve skutečnosti je už realitou, i když jsou její formy sofistikované, jemné a nenápadné. Podle Berouna kybernetické hrozby přinášejí nové situace, kterým společnost ne úplně rozumí.

Koudelka zároveň varoval před podceněním nebezpečí levicového, ale především pravicového extremismu. Nyní tato problematika podle něj není v ČR zásadní, což se ale může změnit. Odkázal na okolní státy, které se s extremismem už potýkají. „Dřív nebo později to zaznamenáme i my,“ řekl.

Náměstek generálního ředitele Hasičského záchranného sboru František Vavera označil z pohledu hasičů za nebezpečí do budoucnosti sucho a elektromobilitu. Poukázal na problém uhasit hořící nabíjecí stanice nebo baterie elektromobilů.

Ředitelé českých tajných služeb se shodují na potřebě změny zákona o zpravodajských službách. Podle Koudelky je už novela připravena. „Dílčími kroky se snažíme ji dostávat do Sněmovny,“ podotkl. Tajné služby by také uvítaly, aby bylo možné více používat důkazy získané zpravodajskou činností v trestním řízení. Koudelka označil za značně frustrující, když důkazy získané při soudem povoleném nasazení zpravodajské techniky nemohou být u soudu použity. Podle Berouna jde například o případy týkající se bezpečnosti a obrany Česka. Válková před „přílišným usnadněním“ používání takových důkazů varovala.

Beroun by uvítal vytvoření poradce pro národní bezpečnost. „Bezpečnostní problematika začíná být tak těžká, že resortní přístup k problémům je dnes nedostačující,“ řekl. Poradce by podle něj měl být podřízen premiérovi či Úřadu vlády a za úkol by měl třeba koordinaci ve strategické komunikaci nebo hybridních hrozbách.