Schulz se ohledně možného zpřísnění sankcí vůči Rusku vyjádřil poměrně opatrně, protože je nutné počítat s tím, že by na ně Rusko adekvátně reagovalo. Proto Evropa musí být připravena se sankcemi přijít, bude-li to nutné, ale na druhou stranu by se měla pokusit vyjednávat s ruskou vládou. Jasně se nevyjádřil na otázku, jestli EU uzná, že Krym patří Rusku. Zdůraznil, že „ať už to uznáme nebo ne, Krym byl Ruskem anektován protiprávně“.  

Padl také dotaz, zda do EU vstoupí Ukrajina a Turecko. V případě Ukrajiny uvedl, že je zájem, aby se „úzce připojila“. Naopak s Tureckem přístupová jednání už několik let probíhají oficiálně, ale zatím se neblíží k závěru. A naznačil, že překážkou je  Erdoganova vláda a její současná politika.

Ekonomickou krizi podle Schulze způsobili spekulanti. Krize opravdu skončí, až se podaří překonat masovou nezaměstnanost. Vadí mu, že se nyní všichni soustředí na fakt, že Řecko může jít na finanční trhy. Ale jen díky tomu, že v Řecku museli dramaticky škrtat, Řekům se krátily důchody, přitom miliardy eur z této země byly vyvedeny do daňových rájů.  

Problém ilegální imigrace řešit po vzoru USA

Problematiku ilegálních přistěhovalců by řešil po vzoru USA. Stanovil by určitou kvótu na počet lidí, které mohou země EU každým rok přijmout a kteří by splnili určitá kritéria. Ti  by byli rozděleni do jednotlivých států EU. Problém podle Schulze je ale ten, že vlády zemí Unie nejsou schopny se na tom shodnout.

Vysvětloval také problém neustálého stěhování europoslanců mezi Bruselem a francouzským Štrasburkem. Upozornil, že  EU není federální stát, ale svaz suverénních států. A ty se dohodly, že sídlem EP je Štrasburk. Aby se to změnilo, musely by s tím souhlasit všechny země Unie. Pokud by europoslanci měli jednat jen v Bruselu, francouzská vláda bude trvat na tom, že chce mít na svém území sídlo jiné evropské instituce. Pak by například mohli požadovat po německé vládě, aby se do Francie přesunulo sídlo Evropské centrální banky, což by ovšem Německo odmítlo.