Etická komise při Úřadu vlády však teď rozhodla, že Křístek nebyl ve střetu zájmů a žádná pravidla neporušil. Informuje o tom Deník Referendum. Ministr pro lidská práva Jan Chvojka poukazuje na morální rovinu celé kauzy.

Je prý sice pravda, že Nikola Křístek působil zároveň ve společnosti AISIS, která získala dvě veřejné zakázky Kampaně proti rasismu a násilí z nenávisti, pod kterou spadal prjekt HateFree a kterou Křístek oficiálně řídil. Podle Etické komise na to ale neměl vliv.

„V občanském sdružení AISIS Křístek v době podpisu smluv působil jako lektor programu prevence dětské obezity, který s předmětem plnění zakázek nijak nesouvisel. Střet zájmů předem nahlásil a do rozhodování o zakázkách se podle svých slov nijak nevměšoval. Rozhodovalo o nich oddělení veřejných zakázek Úřadu vlády ČR,“ píše server.

Celý článek naleznete zde.

Ministr pro lidská práva Jan Chvojka sice verdikt respektuje, ale nadále nepovažuje za příliš vhodné, že společnost AISIS získala zakázku do HateFree, když vedoucí projektu pracoval pro společnost. Sice tím neporušil zákon, ale morální mez tím podle Chvojky překročil.

Křístek doplnil, že zakázka byla vypsána ještě předtím, než se stal vedoucím projektu HateFree, a on nemohl měnit podmínky již vyhlášené zakázky. Kdyby společnosti AISIS bránil v účasti na výběrovém řízení, podle vlastních slov by jednal v rozporu se zákonem, což si nemohl dovolit.

Server také připomíná, že projekt HateFree, který se blíží ke svému konci, byl z 80 procent financován z norských, islandských a lichtenštejnských grantů.