Zrušit zákonné opatření o dani z nabytí navrhovala už ve Sněmovně ODS při schvalování projednávané novely. Stejný návrh ODS odmítla Sněmovna už loni. Někteří senátoři dnes označovali daň z nabytí jako nemorální. Pro přijetí výborového návrhu na zrušení zákona hlasovalo 47 z 61 přítomných senátorů, proti byli jen dva senátoři.

Sazba daně z nabytí činí čtyři procenta a od roku 2016 ji platí kupující. Předtím ji platil prodávající a kupující byl v pozici ručitele.

„Od výběru této daně by se mělo jednoznačně upustit,“ řekl předseda senátního hospodářského výboru Vladislav Vilímec (ODS). Je podle něj nepřijatelná a nemorální, protože v drtivé většině se nemovitost pořizuje z peněz, které už byly zdaněny daní z příjmů, a stát by neměl toto dvojí zdanění postihovat. Výběr této daně navíc podle něj přispívá ke zdražování nemovitostí.

„Ona ta daň tomu státu vlastně nepatří, vždyť je to už jednou zdaněné,“ prohlásil Jan Horník (STAN), který daň z nabytí označil rovněž za nemorální. „Je to prachsprostá lenost finančních úřadů plnit své povinnosti,“ prohlásil senátor Tomáš Goláň (KLD). Finanční úřady podle něj „obírají“ kupující, kteří daň z nabytí nyní platí, protože se jim od nich snáze vymáhá.

Senátor ANO Jaroslav Větrovský naopak varoval, že pokud by Parlament daň z nabytí zrušil, pak by podle analýzy Ministerstva financí přišel stát jen letos o víc než šest miliard korun. Navrhoval proto, aby Senát předlohu schválil v podobě předložené Sněmovnou.

Projednávaná novela zákonného opatření z pera poslance ANO Karla Raise počítá s tím, že první prodej bytů v rodinných domech bude osvobozený od daně z nabytí nemovitých věcí. Dosavadní osvobození v zákoně se vztahují mimo jiné na první úplatné nabytí rodinného domu nebo bytu v bytovém domě, ale ne v rodinném domě. Rodinný dům pak může mít podle předpisů nejvýše tři byty. Poslanec Rais argumentuje například tím, že v poslední době roste trend vymezovat bytové jednotky i v nově postavených rodinných domech.