Senátorům se hlavně nelíbí, že jde o běžný, nikoli ústavní zákon, kterým se zasahuje do ústavního práva obcí ohledně jejich hospodaření. Podle senátora Miloše Vystrčila (ODS) se také zákon se chová jinak ke státu a jinak vůči územně samosprávným celkům a je v tomto směru diskriminační.

Třetí výtkou senátorů je to, že zákon údajně ohrožuje vlastní fungování obcí. Mohly by se podle nich dostat do situace, v níž nebudou moci zajistit třeba opravy vodovodů nebo škol. Jde o ustanovení, které říká, že pokud dluh územně samosprávného celku překročí 60 procent jeho průměrných příjmů za poslední čtyři roky, musí obec, město nebo kraj začít dluh snižovat.

Pro napadení zákona u Ústavního soudu je zapotřebí podpisů alespoň 17 senátorů. Senátor Vystrčil řekl ČTK, že podpisů je již víc než 50 a další senátoři se ještě rozmýšlejí, zda svůj podpis připojí.