Pořád ale podle něj chybí jednotná vládní strategie pro zajištění zdravého stárnutí populace a propojení zdravotní a sociální oblasti. Senioři také kritizují, že Česko dává ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi na zdravotnictví menší podíl HDP. Memorandum podepsaly všechny tehdejší vládní strany.

„Senior potřebuje asi 300 procent výdajů na zdraví proti mladému občanovi,“ uvedl neurolog a člen Rady seniorů Pavel Kalvach. Podle ředitele společnosti DrugAgency, která se věnuje vzájemnému působení léků, Josefa Suchopára se neustále mluví o úsporách ve zdravotnictví a cenách léků. „Nejvíc ušetříme, pokud nikdo nepředepíše pacientovi lék, který nepotřebuje. Naopak mu ještě může i škodit, protože už bere jiné léky, které se s tím nově předepsaným nemusí snášet,“ uvedl. Ušetřit by se mohlo až 800 milionů korun ročně, protože tuto negativní lékovou interakci má asi 40 procent lidí nad 65 let. Průměrně bere český senior deset léků.

Podle nejnovějších odhadů Českého statistického úřadu by od roku 2050 měl být v seniorském věku každý třetí člověk. Lidí v aktivním věku naopak do roku 2100 milion ubude, počet může klesnout na 5,9 milionu. Na konci století by muži měli mít naději žít téměř do 88 let, tedy zhruba o 11 let déle než dnes. Ženy by se mohly dožívat 91 let, což je o téměř deset let víc.